Oběti vaječného průmyslu

Kuřátka v líhních

Kuřátka se již slepičkám nelíhnou na rozkvetlé louce, jak tomu bylo kdysi v minulosti, ale rodí se bez matky osamoceně v umělých líhních mezi betonovými zdmi. Sama intenzivní velkovýroba uvádí, že intenzivní velkovýroba vajec je nemyslitelná bez umělého líhnutí drůbeže. Kapacita líhní může být až 100 tisíc násadových vajec i více.

V líhních se z poloviny vajec líhnou slepičky a z druhé poloviny kohoutci. Kuřátka jsou tak ihned po narození roztříděna na kohoutky a zdravé a hendikepované slepičky. Tato procedura se nazývá sexování. Při sexování jsou používány drastické metody, při nichž jsou kohoutci, spolu s hendikepovanými slepičkami, naházeni na běžící pás, který je zakončen zařízením z rychle rotujícími břity nebo plynovou komorou.

Důvodem zabíjení kohoutků a hendikepovaných slepiček je, že jsou pro vaječný průmysl nepotřební.

Jestliže je běžící pás zakončen rychle rotujícími břity, kuřátka jsou rozemleta zaživa, pokud je pás zakončen plynovou komorou, kuřátka umírají udušením oxidem uhličitým. Dušení oxidem uhličitým trvá až 30 sekund a znalecké posudky hovoří o problémech s dýcháním, stresu a strachu ze smrti.

Jak se v plynové komoře hromadí těla kuřátek, je možné a ne ojedinělé, že se kuřátka na vrcholu, a nejen na vrcholu nahromaděných mrtvých těl neudusí zcela nebo se jen přidusí či omráčí a musejí být znovu tzv. doplynována v jiné plynové komoře, nebo umírají hodiny nebo i dny v kontejneru v hromadě nebo na hromadě mrtvých sourozenců a sourozenkyň.

Každý rok je v líhních Evropské Unie zabito přes 280 miliónů kuřátek.

Nosnice a chovy

Kuřátka, která se narodila jako zdravé slepičky, jsou rozvezena do chovů, kde jsou držena dokud nezačínají snášet vejce, což je v rozmezí čtyř až šesti měsíců. Poté se narvané v bednách či klecích transportují do intenzivních chovů, alternativních chovů či bio chovů nebo se prodají drobným chovatelům. V této době se mladé slepičky stávají chovanými za účelem produkce vajec tzv. nosnicemi.

Nosnice vznikly genetickou selekcí, šlechtitelským procesem křížením různých linií. Původně slepice nesly 6 až 12 vajec ve dvou až třech cyklech ročně, genetická selekce však zapříčinila, že dnešní nosnice snášejí více než 300 vajec za jediný rok. Genetická selekce se samozřejmě neobejde bez vlivu na zdraví nosnic. Všechen vápník z těl nosnic vezmou skořápky vajec, což má za následek, že slepice často trpí osteoporózou (lámavostí kostí).

V drtivé většině se slepice chovají v intenzivních chovech (velkochovech), kde se jejich každodenní realitou stává bída, bolest a trápení v klecích. Tento způsob chovu je nejlevnější a proto nejběžnější, nicméně pro slepice zcela zdrcující. V České republice je ročně chováno 9 až 10 milionů nosnic (v celé EU kolem 350 miliónů nosnic), více než polovina z nich je vězněna v intenzivních chovech. Zhruba 97% nosnic z velkochovů živoří v klecích, necelá 3% nosnic živoří na podestýlce v halách.

Od roku 2012 přichází v Evropské unii v platnost zákon, který zakazuje chov slepic v tzv. neobohacených klecích a zavádí chov nosnic v tzv. obohacených klecích.

Neobohacené klece jsou rozměrů nepřesahující 550 cm2 prostoru na jednu slepici, což je menší prostor než list papíru formátu A4, který má 623,7 cm2. Obohacené klece mají rozměry 750 cm2 prostoru na jednu nosnici, z toho je ale jen 600 cm2 „využitelné“ plochy, zbytek představuje společné prostory, jako je hnízdící box apod.

Nosnice v neobohacených klecích, ani v obohacených klecích nemohou projevovat své přirozené etologické potřeby, mezi ně patří shánění potravy, tělesný pohyb, úprava peří, popelení a stavění hnízda, ani křídla zde nemohou natáhnout, jsou doslova narvané v klecích. Mezi zranění, kterými jsou slepice v klecích postihnuty, patří především zlámané nohy či zlámaná křídla a otevřené rány, které bývají příčinou infekce.

Při podestýlkovým chovu, nosnice žijí v přeplněných temných halách bez klecí, kde i na devět slepic připadá životní prostor m2. V podestýlkových chovech, stejně tak jako v klecových chovech, se běžně vyskytují mrtvá těla nosnic v různých stádiích rozkladu, včetně nemocných a zraněných či infekcí postižených ptáků. Pro majitelé chovů je z úsporných důvodů výhodnější, když neléčí zraněné a nemocné nebo je vybíjí. Jediným "pozitivem" podestýlkového chovu slepic je, že se zde nosnice mohou popelit a hrabat, nicméně život slepic je i v podestýlkových chovech tvořen z bídy, bolesti a trápení.

V klecích velkochovů i v podestýlkových chovech, kde slabší nemají možnost vyhnout se silnějším, či se těžko slabší vyhýbají silnějším a kde je narušena sociální hierarchie slepic, nosnice často zešílejí a uklovají se vzájemně k smrti (uchylují se ke kanibalismu). Aby se omezila možnost propuknutí kanibalismu, nosnice se mrzačí bolestivou metodou zvanou kauterizace zobáku. Při kauterizaci zobáku, se pomocí rozžhavené čepele nosnicím odřezává špička zobáku, která je plná nervových zakončeních.

Ačkoliv jsou biochovy všelijak vyzdvihovány, nejsou žádný zázrak. Tak jako v klecových chovech nebo podestýlkových chovech, jsou v biochovech k vidění nemocné, umírající a mrtvé slepice mezi zdravými a živými, které je pro majitele farem výhodnější vybíjet nebo je nechat nemocnými či zraněnými. V jednom biochovu může být chováno až 3000 nosnic, přičemž na šest slepic může připadat prostor jen m2, a i při tomto způsobu chovu, se může podstatná část života slepic odehrávat v hale. Biochovy jsou v konečném důsledku vstřícnější spotřebitelům, než-li samotným slepicím.

Na jatkách

Ať slepice pocházející z biochovů, podestýlkových chovů nebo klecových chovů, končí na těch stejných jatkách (pokud je někdo nevykoupí) po roce snášení, kdy jsou tzv. vynesené. Vynesené jsou v době, kdy začíná druhý snášecí cyklus a slepice se přepeřují, při přepeřování nesnáší, čím pro majitelé chovů chov těchto slepice není finančně výhodný.

Na jatka jsou slepice transportovány nacpané v přepravních bednách mnohdy i 12 hodin bez vody a jídla, a mnohdy cesta na jatka je jedinou příležitostí v životě, kdy slepice mohou spatřit denní světlo, především ty z klecových či podestýlkových chovů.

Na jatkách jsou slepice pověšeny na hák za jejich křehké nohy. Tohle sebou přináší utrpení, poněvadž vyděšené slepice se snaží z háku vymknout, přičemž si mohou polámat své kosti. Slepice pověšené na háku projedou hlavou elektrifikovanou vodou, která je má omráčit. Nicméně se může stát, že slepice u elektrifikované vody zvedne hlavu, a následně ji bude odříznuta hlava mechanizovaně nebo pracovníkem jatek bez omráčení.

Vzhledem k rychlosti a počtu zabíjených slepic na jatkách, může dojít i k tomu, že slepicím není hlava odříznuta vůbec nebo mají jen lehce naříznutý krk, a ony živé dojedou až k nádržím pro odstranění peří, kde jsou opařeny zaživa.

Slepice jsou inteligentní a vnímavé bytosti

Pokud si myslíte, že slepice jsou bezduché kanibalky, pak na to zapomeňte. Slepice jsou inteligentní bytosti, které cítí bolest stejně jako savci, jsou schopné empatie a mazané obdobně jako lidé.

Studie z Bristolské univerzity - kdy byla kuřátka stresována (např. ofukováním vzduchem) a sledovaly se reakce dospělých slepic - ukázala, že dospělé slepice reagovaly na znepokojení kuřátek zrychlením srdečního tepu, poklesem teploty očí či zvýšenou pozorností a zvukovými projevy směrem ke kuřátkům, což se ukázalo jako jasný důkaz toho, že slepice vykazují jeden ze základních prvků empatie - schopnost vnímat, vžít se a sdílet emocionální stavy jiných.

Studie Dr. K-Lynn Smitha a profesora psychologie Dr. Chrise Evanse z australské Macquarie University líčí slepice jako sociální a inteligentní bytosti, které se přisbůsobují tomu co říkat v závislosti na tom, kdo je poslouchá (jaká jiná slepice je poslouchá). Dr. Smith říká, že slepice žijí v prostředí, kde se soutěží o jídlo, přístřeší a přátelé, čím se stávají mazané jako lidé.

Studie s názvem Sentient Chickens: The Scientific Case for Improved Standards zjistila, že slepice mohou používat zvuky a gesta k sdělování informací o jejich vnějším prostředí. "Jestliže kohout najde jídlo, může zavolat a udělat řadu pohybů, a jiná slepice si na to řekne: Aha, ten kohout našel jídlo.", říká Smith.

Dr. Chris Evans říká: "Slepice žijí ve stálých sociálních skupinách. Jsou schopné se navzájem rozpoznávat podle obličeje. Mají 24 různých výkřiků, kterými si navzájem předávají množství informací mezi sebou, včetně různých poplašných hlášení v závislosti na tom, zda se jedná o predátora putujícího po zemi nebo po vodě. Slepice jsou dobré v řešení problémů. Jako trik na konferencích mám občas seznam těchto atributů, bez zmínek o slepicích a lidé si myslí, že mluvím o opicích." a pokračuje: "Snad nejpřesvědčivější fascinující schopnost slepic je pochopení, že objekt, který je jim vzat a skryt, přesto stále existuje. To je nad chápání malých dětí."

Záběry z líhní, chovů a jatek

Líhně: http://www.youtube.com/embed/KL2HZBJ37m0 a http://www.youtube.com/embed/5c9wF214b0c.

Chovy: http://vimeo.com/17508952, http://www.youtube.com/embed/K1iTE5FAohk, http://www.youtube.com/embed/8PfP9BGTHFI, http://michalkolesar.net/?p=2532, http://michalkolesar.net/cpg/index.php?cat=4, http://ohz.cz/index.php?option=com_rsgallery2&gid=146&Itemid=74 (podestýlkový chov) a http://www.youtube.com/embed/gZLlOqlP6GA ) (klecový, podestýlkový a tzv. free range chov).

Transport: http://www.youtube.com/watch?v=6FBVjo2PRYg, http://goveg.cz/images/upload/general/slepjatka1.jpg a http://www.gajduskovi.cz/wp-content/uploads/3f.jpg.

Jatka: (na záběrech jsou brojleři, nicméně s nosnicemi se na jatkách děje to samé) čas 05:10 http://www.youtube.com/embed/RV-rO2-Rwz4, čas 02:30 http://www.youtube.com/embed/G_lL_iirSMo a http://www.youtube.com/embed/i8Gpr3nLEPo.

Zdroje:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Umělé_líhnutí_drůbeže

http://youtu.be/WplYvH-2-gQ (šestá minuta a více) nebo http://youtu.be/KL2HZBJ37m0

http://youtu.be/5c9wF214b0c

http://cs.wikipedia.org/wiki/Kur_domácí

http://www.agronavigator.cz/default.asp?ch=1&typ=1&val=102090&ids=123

http://www.animal-health-online.de/gross/2010/06/11/eu-kaefighaltung-ruecklaeufig-aber-noch-dominierend/14100/

http://www.agronavigator.cz/default.asp?ch=1&typ=1&val=94138&ids=123

http://www.animal-health-online.de/gross/2009/08/27/mehr-als-75-legehennenhaltung-in-der-eu-weiterhin-von-kaefighaltung-dominiert/11287/

http://youtu.be/7a2YQ5Swuf8

http://www.youtube.com/watch?v=T-EUMr88cR0

http://youtu.be/yPSO_GFBpVM

http://www.agronavigator.cz/default.asp?ch=1&typ=1&val=72039&ids=1462

http://www.spolecnostprozvirata.cz/data/VEJCE%20Z%20KLECE%20-%20preklad%20Laid%20Bare.pdf

http://www.agroweb.cz/Co-si-pocit-se-slepicemi__s43x14372.html

http://www.biokont.cz/images/z242nr834nk889-710_web1.pdf

http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CONSLEG:2005R0001:20050125:CS:PDF

http://www.physorg.com/news/2011-03-foundations-empathy-chicken.html

http://www.globalanimal.org/2011/03/23/cluck-you-chickens-arent-dumb/11446/

http://www.chickenindustry.com/cfi/intelligence/

GoVeg.cz - web o veganství