Neurologický výzkum: Univerzita Cambridge

Přestože zastánci pokusů na zvířatech používají vše možné argumenty, ve skutečnosti je na lékařský výzkum, a to zejména na výzkum psychologický, neurologický a výzkum reprodukce požíváno méně než 20% primátů. Mnohým je záměrně poškozován mozek tak, aby se dosáhlo stavu podobnému stavu Alzheimerově nebo Parkinsonově chorobě. Tyto pokusy však přinášejí mnohem větší utrpení, než-li skutečného vědeckého přínosu. Protože takto uměle vytvořené patologické stavy se značně liší od lidských onemocnění.

Výzkumná laboratoř Cambridge University

Tato evropská laboratoř je jedna z největších laboratoří zabývající se výzkumem mozku. Provádějí se zde pokusy na kosmanech, kterých je zde chováno přibližně 500. Primáti nejen, že jsou ve stísněných klecích, ale klece jsou ještě umístěny jedna na druhou, což životní podmínky výrazně zhoršuje.

Zákroky prováděné na kosmanech zahrnují anestézii, otevření lebky, odřezávání nebo odškrábávání svalů. Cílené poškození určité části mozku, a to buď odstraněním části tkáně, nebo mechanickým porušením, nebo injekčním podáváním chem. látky. Po takovýchto operacích jsou kosmani umísťováni do inkubátorů, nebo umělohmotných klecích, aby se zotavili. Některým kosmanům musejí po tak závažné operaci na zotavení stačit pouhé dvě hodiny, zatím co jiní bývají v inkubátoru nebo v kleci ponecháni až 16 hodin, bez jakékoliv péče. Někteří kosmani v důsledku těchto zákroků umírají, ale většina jich přežije, přičemž mají modřiny, krvácejí, třesou se nebo zvracejí.

Napodobení mrtvice člověka

Za účelem následků napodobení mrtvice člověka, bývá primátům poškozen mozek. Aby byli kosmanům pravidelně podávány testované látky, bývají jim do těla v operovány, někdy i opakovaně jisté dávkovací pumpy. Následně se jejich chování zkoumá řadou testů, včetně testu, kdy primáti musejí reagovat na různé podněty, aby nalezli potravu.

Takovéto zvířecí modely mrtvice jsou nejen kruté, ale i nepřesné. U lidí probíhá zužování arterií často po zvolna po mnoho let. Zatímco u kosmanů je podobný stav vyvoláván okamžitě a nelze opomenout ani to, že uměle. Ne vždy je také potvrzena souvislost mezi rozsahem poškození mozku a mírou narušení chování. Z těchto důvodů jsou tyto pokusy na primátech značně nespolehlivé a jejich výsledky nejsou přenositelné na člověka.

Vyvolávání depresivních stavů

Kosmani bývají drženi bez vody 22 hodin denně, 5 dní v týdnu proto, aby se při testech co nejvíce snažili. Mají opakovaně provádět různé úkony a odměnou jsou jim malé dávky vody. Následně primáti podstupují dva typy zákroků. Nejprve vědci každému kosmanovi dvacetkrát za sebou vstřikují do mozku určitou chemickou látku, aby vznikly mozkové léze a byly tak zničeny ty části mozku, které produkují hormon serotonin. Účelem celého procesu je vytvořit hrubý model pro depresivní stavy u lidí, při kterých je hladina serotoninu nízká a zjistit, do jaké míry je narušena výkonnost těchto jedinců.

Vyvolávání stavu podobnému Parkinsonově chorobě

Při vyvolávání stavu podobnému Parkinsonově chorobě se kosmanům podávají toxické látky (amfetamin a apomorfin). Kosmani vlivem těchto toxických látek provádějí rychlé, neustále se opakující otáčivé pohyby. Počet otoček je poté zaznamenáván. Stavy jež se projevují během vyvolávání stavu Parkinsonově chorobě u primátů, však s projevy Parkinsonovi choroby u člověka, vůbec srovnávat nelze. U člověka se nemoc vyvíjí postupně a bez možnosti spontánního uzdravení. U kosmanů je takovýto stav vyvoláván okamžitě a s možností častečného uzdravení.

Stejně jako u mnoho dalších lidských onemocněních, ani u Parkinsonovy choroby není navzdory několik desetiletí trvajícímu výzkumu známa její příčina a průběh a stávající léčebné prostředky jsou jen omezené.

Nedostatky animálního modelu zahrnují:

· U primátů je podobný stav vyvoláván jiným způsobem než u lidí.

· U primátů se vyvolaný stav projevuje vždy stejně, zatímco klinický obraz lidí se liší od pacienta k pacientovi.

· Na primátech nemohou být studovány genetické faktory ani faktory spojené s životním prostředím a věkem.

Vyšetřování o držení toulavých psů a koček v laboratořích

V minulosti vyšetřovatelé z BUAV (Britské unie za zrušení pokusů na zvířatech) cestovali v řadě evropských zemí, aby prošetřili podmínky ve kterých jsou laboratorní zvířata chována. Vyšetřováním bylo zjištěno, jak jsou neefektivně dodržovány evropské právní předpisy.

V Portugalsku roku 1994 se BUAV podařilo proniknout do několika laboratoří a odhalit dodávání psů do pokusných laboratoří místními útulky. BUAV se podařilo zachránit jednoho ze psů, jež byl určen pro výzkum. Pes byl pojmenován Molly a byl převezen do Velké Británie, aby zde prožil osm let života na svobodě.

Jako výsledek tohoto šetření a následné stížnosti k Evropské komisi, bylo zahájeno formální soudní řízení proti Portugalsku za nedodržování směrnice 86/609 ECC, která zakazuje používání toulavých psů pro experimenty.

V Polsku BUAV vyšetřovatelé odhalili otřesné důkazy o utrpení laboratorních zvířat. BUAV vyšetřovatelé cestovali do Polska v roce 1995, krátce poté požádalo Polsko o členství v Evropské Unii. Objevené podmínky laboratorních zvířat byly jedny z nejhorších, jaké doposud BUAV zaznamenala. Podle vyšetřování kočky a psi používaní pro pokusy, byli shromáždění z ulic a poskytovaní obchodníkům se zvířaty určenými pro pokusy. Používání toulavých psů a koček pro experimenty, byla zřejmě běžná praktika v polských laboratořích.

Nedávno také BUAV získala důkazy, že Belgie porušuje evropské legislativy tím, že umožňuje široké využití toulavých psů a koček pro výzkum. Držení psů a koček bylo zaznamenáno v mnoha belgických laboratoří, z nichž někteří byli drženi v nelidských podmínkách. Právní stížností podanou BUAV k Evropské komisi, vedlo k zahájení formálního soudního řízení proti Belgii za nedodržení směrnice 86/609 ECC.

Směrnice 86/609

V roce 1986 přijala Evropská Rada směrnici 86/609/ECC o ochraně zvířat používaných pro pokusné a jiné vědecké účely. Směrnice "usiluje" o zlepšení kontroly používání zvířat v laboratořích, stanovuje minimální standardy pro podmínky v nichž jsou zvířata držena a péči o ně, stejně jako pro výcvik personálu zacházení se zvířaty a dozor nad pokusy. Jejím cílem je rovněž snížení počtu zvířat používaných pro pokusy požadavkem, aby experiment na zvířeti nebyl proveden, jestliže existuje metoda bez využití živého zvířete, a tím podporovat vývoj a validaci metod bez použití zvířat pro konečné nahrazení metody s použitím zvířete. Tato směrnice také sloužila jako základ pro Evropskou Komisi, aby zřídila ECVAM - Evropské středisko pro validaci alternativních metod - v roce 1991.

Znění směrnice vyplývá z mezinárodních úmluv. Proto je značný počet její ustanoveních spíše politického než právního charakteru. Směrnice rovněž nezahrnuje etické přezkoumání procesů (pokusů) nebo povinné registrace experimentů. Dále směrnice výslovně neuvádí koncept 3R - Reduction, Refinement a Replacement, který je všeobecně uznávaný k minimalizaci používání zvířat při pokusech.

V posledních letech je stále více zřejmé, že tato směrnice musí být revidována (novelizována) pro nahrazení pokusů na zvířatech a dále pro rozvoj metod bez využití zvířete. Od roku 1986 byl v oblasti vědy učiněn pokrok a je využíváno stále více transgenních zvířat (zvíře do kterého byl přenesen gen z jiného živočišného druhu), xenotransplantací (transplantace orgánů z jednoho živočišného druhu do jiného, např. orgány prasete jsou v operovány do těla primáta) a klonování. Tyto vymoženosti a takto geneticky modifikovaná zvířata vyžadují zvláštní pozornost, kterou stávající směrnice také neupravuje.

Zákaz používání zvířat v kosmetickém průmyslu

Zákaz prodeje a obchodování s kosmetickými složkami testovanými na zvířatech:

Od 11.března 2009: vstoupil v platnost zákaz testování kosmetických složek na zvířatech v rámci celé EU, zákaz obchodování s kosmetickými výrobky a kosmetickými složkami testovanými na zvířatech (tento zákaz se týká většiny kosmetických testů a pokusů na zvířatech).

Od 11. března 2013: vejde v platnost úplný zákaz veškerého testování kosmetických složek a výrobků na zvířatech.

Jako uznání morální povinnosti ukončit zbytečné utrpení zvířat budou zákazy uvedený v platnost bez ohledu na dostupnost metod nevyužívajích zvířata. Není tedy překvapením, že blížící se zákazy vedly k dramatickému navýšení investic do vývoje těchto "alternativních" metod, a jen během prvních měsíců roku 2007 Evropské centrum pro validaci alternativních metodologií (ECVAM) formálně schválilo pět nových metod testování bez využití zvířat. Bohužel se někteří zástupci kosmetického průmyslu pokoušejí lobbovat a hledat právní kličky s cílem znemožnit zavedení výše zmíněných zákazů. ECEAE bude pokračovat v boji za udržení jednostnosti směrnice, stejně jako ve snaze o zvyšování povědomí o používání zvířat k podobným druhům testů, a to nejen k testům prostředků pro domácnost a jejich složek.

Je zásadní upozornit na skutečnost, že i po těchto zákazech budou nadále v prodeji výrobky obsahující složky otestované na zvířatech. I proto bude certifikát HCS (Humane cosmetics standart) ještě řadu let hrát důležitou roli.

Pomoc ECEAE se zákazem používání zvířat ve výzkumu můžete zde - http://www.cs.eceae.org/b_takeaction.php

Webové stránky Animal in Distress

Webové stránky Animal in Distress mají především informační charakter. Propaguje se zde ochrana zvířat, práva zvířat, osvobození zvířat a veganský způsob stravování. Informace zde jsou získávané především od neziskových organizací, jejich specialistů nebo vědců. Doufáme, že informace, které zde získáte vám pomohou otevřít oči, pomohou vám zamyslet se sami nad sebou a nad směrem, kterým by jsme se všichni měli ihned vydat.

Máte-li zájem můžete vložit tento banner na vaše webové stránky nebo blog.


Případné dotazy můžete napsat na animalindistress@centrum.cz