Pera prachová, jež u dospělých ptáků leží pod obrysovými a významně se podílejí na tepelné izolaci jsou hojně využívána do produktů jako jsou bundy, přikrývky, polštáře aj. Prachové peří je prý pro výrobu přikrývek jako stvořené - je lehké a měkoučké a má fantastickou schopnost odvádět vlhkost od těla a udržovat ho tak v teple. Do zimních bund se prachové peří využívá především pro tepelné vlastnosti. Skutečné vlastnosti prachového peří jsou však zakotveny někde jinde, což můžete sami vidět na přiloženém videu. Záběry pocházejí z Maďarska a Číny odkud pochází většina prachového peří.
Prachové peří se vyznačuje i jako nejekologičtější, neboť prý jde o zcela přírodní recyklovatelný vedlejší produkt. Toto mohl být fakt kdysi v minulosti. Dnes se však prachové peří získává v drtivé většině prostřednictvím průmyslového chovu zvířat, což sebou přináší katastrofické následky pro životní prostředí viz. jejichpritel.blogspot.com/2012/02/chovy-se-zviraty-pro-lidskou-konzumaci.html.
pátek 24. února 2012
středa 22. února 2012
Avon testuje na zvířatech
„V červnu roku 1989 se stala společnost Avon prvním velkým výrobcem, který přestal trvale používat testovaní nezávadnosti svých výrobků na zvířatech. Společnost Avon netestuje složení výrobků na zvířatech ani toto pro ni nedělá nikdo jiný.“
Navzdory tvrzení mnoha velkých kosmetických společností, v nichž uvádí, že netestují na zvířatech, spotřebitel nemá žádnou jistotu pravdivosti těchto tvrzení. Pokud kosmetická společnost prohlašuje, že na zvířatech netestuje, může se jednat o marketingovou strategii. Je jisté, že žádná kosmetická společnost v Evropě netestuje své finální produkty na zvířatech, především proto, že v Evropské unii byl již v roce 2009 přijat zákaz testování finálních produktů na zvířatech, avšak jakým způsobem byly otestovány kosmetické složky, není jisté.
Nové tzv. inovativní složky byly otestovány na zvířatech a není tajemstvím, že jsou tyto složky používány velkými kosmetickými společnostmi, přesto některé velké kosmetické společnosti uvádí, že na zvířatech netestují nebo nepoužívají složky otestované na zvířatech někým jiným. Jednou z těchto společností byla Avon. Avon dlouho dobu působila svými prohlášeními o netestování na zvířatech velmi důvěryhodně, nicméně Uncaged (jedni z předních odborníků přes testování na zvířatech) donutili Avon odstoupit od falešných tvrzení, že netestuje na zvířatech. Dokonce již na svých globálních webových stránkách Avon přiznala, že provádí testy toxicity na zvířatech.
„Některé vybrané produkty mohou ze zákona v několika málo zemích podstoupit další bezpečností testování, které potenciálně zahrnuje testování na zvířatech, podle směrnice vlády nebo agentury zdraví.“...pokračování... „V roce 2011 Avon nabízel zhruba 9000 výrobků ve více než 100 zemích světa, a v tomto roce bylo méně než 0,3% z těchto produktů testovaných na zvířatech podle směrnic zákona v několika málo zemích.“
Jen toto přiznání se týká utrpení a smrti tisíců zvířat v různých testech toxicity.
Uncaged Avon vysvětlila, že jejich odmítání zastavit testování na zvířatech je kvůli jejich touze mít možnost začlenění nových chemických látek do svých produktů, protože se domnívají, že inovace bude maximalizovat jejich zisky.
Vzhledem k tomu, že miliony lidí tvrzení Avon o netestování na zvířatech, ani jejich zaváděním u někoho jiného věřilo je pravděpodobné, že se jedná o multimilionový podvod.
Avon nyní na svých globálních webových stránkách (dnes již i českých) prohlašuje a uklidňuje spotřebitele, že se snaží omezit testování na zvířatech na minimum, podporuje welfare zvířat apod., což je další typická marketingová strategie pro kosmetické společnosti, které testují na zvířatech.
Zdroj: http://www.avoncosmetics.cz/PRSuite/faq.page, http://www.uncaged.co.uk/news/2012/avon.htm, http://avoncompany.com/corporatecitizenship/corporateresponsibility/resourcecenter/policies_and_procedures/animal_welfare.html
Kosmetické produkty a čistící prostředky pro domácnost netestované na zvířatech a dostupné v ČR najdete na www.netestovanonazviratech.cz.
Většina lidí netuší, že ačkoliv v Evropské unii platí zákaz testování kosmetiky na zvířatech, výrobky mohou být stále testovány na zvířatech mimo Evropu a do Evropy pak dováženy a prodávány. Zákaz dovozu a prodeje takové kosmetiky by měl začít platit v roce 2013. Nicméně nyní hrozí odsunutí tohoto termínu, a tisíce zvířat se tak ocitají v ohrožení. Více informací na www.svobodazvirat.cz/novinky/kdy-evropa-konecne-zakaze-krutou-kosmetiku.htm a www.pokusynazviratech.cz/projekty/obeti-krasy/reknete-ne-krute-kosmetice-v-evrope.htm.
Pokud jste tak ještě neučinili, podepište petici za zachování termínu zákazu prodeje kosmetiky testované na zvířatech v Evropské unii! Petice má téměř 156tis. podpisů, přidejte k ní i ten Váš na www.nocruelcosmetics.org/sign_up.php?lang=czech-republic!
Navzdory tvrzení mnoha velkých kosmetických společností, v nichž uvádí, že netestují na zvířatech, spotřebitel nemá žádnou jistotu pravdivosti těchto tvrzení. Pokud kosmetická společnost prohlašuje, že na zvířatech netestuje, může se jednat o marketingovou strategii. Je jisté, že žádná kosmetická společnost v Evropě netestuje své finální produkty na zvířatech, především proto, že v Evropské unii byl již v roce 2009 přijat zákaz testování finálních produktů na zvířatech, avšak jakým způsobem byly otestovány kosmetické složky, není jisté.
„Některé vybrané produkty mohou ze zákona v několika málo zemích podstoupit další bezpečností testování, které potenciálně zahrnuje testování na zvířatech, podle směrnice vlády nebo agentury zdraví.“...pokračování... „V roce 2011 Avon nabízel zhruba 9000 výrobků ve více než 100 zemích světa, a v tomto roce bylo méně než 0,3% z těchto produktů testovaných na zvířatech podle směrnic zákona v několika málo zemích.“
Jen toto přiznání se týká utrpení a smrti tisíců zvířat v různých testech toxicity.
Uncaged Avon vysvětlila, že jejich odmítání zastavit testování na zvířatech je kvůli jejich touze mít možnost začlenění nových chemických látek do svých produktů, protože se domnívají, že inovace bude maximalizovat jejich zisky.
Vzhledem k tomu, že miliony lidí tvrzení Avon o netestování na zvířatech, ani jejich zaváděním u někoho jiného věřilo je pravděpodobné, že se jedná o multimilionový podvod.
Avon nyní na svých globálních webových stránkách (dnes již i českých) prohlašuje a uklidňuje spotřebitele, že se snaží omezit testování na zvířatech na minimum, podporuje welfare zvířat apod., což je další typická marketingová strategie pro kosmetické společnosti, které testují na zvířatech.
Zdroj: http://www.avoncosmetics.cz/PRSuite/faq.page, http://www.uncaged.co.uk/news/2012/avon.htm, http://avoncompany.com/corporatecitizenship/corporateresponsibility/resourcecenter/policies_and_procedures/animal_welfare.html
Kosmetické produkty a čistící prostředky pro domácnost netestované na zvířatech a dostupné v ČR najdete na www.netestovanonazviratech.cz.
Většina lidí netuší, že ačkoliv v Evropské unii platí zákaz testování kosmetiky na zvířatech, výrobky mohou být stále testovány na zvířatech mimo Evropu a do Evropy pak dováženy a prodávány. Zákaz dovozu a prodeje takové kosmetiky by měl začít platit v roce 2013. Nicméně nyní hrozí odsunutí tohoto termínu, a tisíce zvířat se tak ocitají v ohrožení. Více informací na www.svobodazvirat.cz/novinky/kdy-evropa-konecne-zakaze-krutou-kosmetiku.htm a www.pokusynazviratech.cz/projekty/obeti-krasy/reknete-ne-krute-kosmetice-v-evrope.htm.
Pokud jste tak ještě neučinili, podepište petici za zachování termínu zákazu prodeje kosmetiky testované na zvířatech v Evropské unii! Petice má téměř 156tis. podpisů, přidejte k ní i ten Váš na www.nocruelcosmetics.org/sign_up.php?lang=czech-republic!
úterý 21. února 2012
Jaký význam má myslivost, aneb „kulturní dědictví“
Myslivost se v nedávné době stala kulturním dědictvím České republiky, představme si, jaký význam má.
Samotní myslivci jsou širokou veřejností chápáni, jako strýčkové v zeleném oděvu s puškou, kteří chrání lesy, pečují o lesní zvířata a zbavují lesy nemocných a zesláblých zvířat. Myslivci se zřejmě snaží o zachování druhově členitého a zdravého stavu zvířat odpovídajícího krajinným a kulturním poměrům země a o ochranu a zajištění životní základny, přičemž velmi rádi předstírají, že tato „péče“ je totožná s ochranou přírody nebo péčí o zvířata.
Lov zvířat myslivci nejčastěji odůvodňují škodným okusováním lesního porostu či škodným okusováním zemědělských plodin, neexistencí přirozených nepřátel, škodností jistých zvířat pro jiná zvířata a samozřejmě regulací početních stavů zvířat. Nicméně za to, že je některých zvířat mnoho a některých není a dochází, k jakýmsi škodám nemohou samotná volně žijící zvířata.
Okusování lesního porostu je pro některá zvířata naprosto přirozenou potravou. Problém ovšem je, že v některých oblastech je zvířat, která okusují lesní porost či zemědělské plodiny mnoho, což se nestalo samo o sobě. Stejně tak sami o sobě nepřestali existovat někteří přirození nepřátelé nebo se sami o sobě někde „nepřemnožila“ divoká prasata aj.
Myslivci dělí zvířecí říši na „zvěř“ a „škodnou“. Zvěří nazývají tzv. „lovné“ a „poživatelné“ druhy zvířat, jako je zajíc, srnka, bažant, kachna či divoké prase aj. Ke „škodné“ myslivci řadí predátory, jako je liška, kuna, jezevec, vydra, rys, vlk, medvěd či draví ptáci. Také další zvířata, jako je zaběhlý pes nebo kočka (již cca 200m od zástavby) jsou v myslivecké komunitě označována za škodnou.
Predátoři se pro myslivce stali škodnými, poněvadž jsou jejich „potravními konkurenty“. Každý volně žijící predátor přirozeně loví pro svou potravu zvěř. Tím, že predátoři lovili a loví zvěř, na kterou měli a mají spadeno myslivci, myslivci začali přicházet a přicházejí o své úlovky, což myslivce dovedlo k tomu, že jejich „potravní konkurenty“ začali hromadně vybíjet a dodnes vybíjí. Není proto divu, že v drtivé většině zcela přestala existovat zvířata, jako je rys, medvěd či vlk či někteří dravci aj., která byla přirozenými nepřáteli zvěře (značnou měrou k vyhubení nebo téměř vyhubení některých predátorů přispěl souboj pastevců se šelmami, které „škodily“ jejich stádům, ale i zde hrají významnou roli myslivci, jako lovci pověření odstřelem těchto šelem). Přesto, že již rysi, medvědi či vlci aj. nemohou být vybíjeni na základě mezinárodních úmluv nebo proto, že jsou u nás zvláště chráněni, myslivci při každém objevení těchto zvířat brojí za jejich odstranění s častým odůvodněním, že páchají škody na zvěři - a to i navzdory tomu, že tato zvířata loví zvěř pro obživu, nikoliv pro požitek z jejich lovu. Vyžádá-li si myslivec výjimku, což vzhledem k silné myslivecké lobby u kompetentních a značnému zastoupení myslivců u zákonodárců nemají myslivci složité, pak mu nikdo nebrání v odstřelu těchto zvířat. Samozřejmě tím, že myslivci vybyli a vybíjejí přirozené nepřátelé zvěře, dochází a došlo k nárůstu početních stavů zvěře, než by bylo a je přirozené.
Obzvlášť zřejmá snaha myslivců rozšířit jejich lovecké zájmy je evidentní z introdukce některých živočišných druhů a zvířat do revíru (teritoria). Tisíce uměle odchovaných bažantů, kteří jsou původem z Asie a nepatří do ekosystému střední Evropy, stejně jako kachny a další zvířata jsou myslivcem každý rok introdukována do zdejší volné přírody. Myslivci pak jejich introdukci obhajují „obnovou stavů“. Posléze dochází k opětovnému vybíjení predátorů, jako jsou lišky - pro které jsou bažanti či kachny potravou - s odůvodněním, že lišky páchají na těchto zvířatech škody nebo jsou lišky přemnožené - přemnožení lišek může být příčinou právě introdukce bažantů a kachen, jelikož se jejich introdukcí vyskytuje více snadno dostupné potravy pro lišky než je přirozené - a dochází k odstřelu bažantů či kachen s odůvodněním regulování jejich početních stavů.
Napříč tomu, že myslivci často obhajují lov zvířat jejich velkými početními stavy, v oblastech, kde se velké početní stavy zvířat vyskytují, se tato zvířata v zimě krmí, včetně divokých prasat. Přitom právě zimní krmení vede k nárůstu početních stavů zvířat, stejně tak jako neexistence přirozených nepřátel. Je logické, že toto zimní krmení a tím zapříčiněný nepřirozený narůst početních stavů některých druhů zvířat, stejně tak jako vybití a vybíjení přirozených nepřátel směřuje i k tomu, že tyto druhy zvířat mohou v některých oblastech okusovat lesní porost více než je přirozené. Pokud těmto v zimě krmeným zvířatům myslivci přestanou podávat nepřirozeně potravu, les nebude schopen přirozeně uživit tolik zvířat, kolik se jich v určitých oblastech nachází příčinou onoho nepřirozeného zimního krmení z předchozích let nebo desetiletí. Například v Krkonoších myslivci na zimu nahánějí jeleny do obory, kde tato zvířata celou zimu nepřirozeně krmí s odůvodněním, že by jeleni uškodili příliš mnoha stromům okusováním větví či kůry. Nicméně právě zimní krmení v oboře, stejně tak jako vyhubení přirozených nepřátel je příčinou toho, že počty jelenů jsou vyšší, než je udržitelné proto, aby se jeleni mohli stravovat přirozeně v lesích. Myslivci poté zvířata z těchto nepřirozeně navýšených populací odstřelují s obhajobou, že je potřeba tato zvířata regulovat. Logika pomatenec - nejdříve nepřirozeně navýším, poté nepřirozeně zabiji, poněvadž je zvířat více, než je udržitelné.
Pochybnosti také vyvolává to, zda by myslivci krmili zvířata, pokud by je neměli v úmyslu zabíjet - krmení kvůli blahu samotných zvířat, obdobně jako se dává v zimě ptákům zrno, nikoliv krmení ze zájmů loveckých. Jak sami myslivci často argumentují - odstřel zvířat je odměnou za „péči“ o zvířata.
Myslivost samozřejmě nemá nic společného s ochranou přírody. Ochrana přírody znamená chránit přirozené životní společenství v celé své rozmanitosti, kdy se pokud možno rovnováha mezi predátory a jejich kořistí přirozeně ustálí sama od sebe. Myslivci se ovšem starají pouze o to, aby zachovali velké početní stavy zvěře, jež je jimi lovena - rovnováhu mezi zvířaty vyvažují ve svůj prospěch. Zvěř „chrání“ před přirozenými nepřáteli likvidací těchto zvířat, přes zimu vykrmují a v sezóně zabíjí. Jistým způsobem si myslivci z volné přírody dělají „biochovy“. Ve své nejvnitřnější podstatě je myslivost dalším vyjádřením lidské snahy ostatní zvířata ovládat a vykořisťovat.
Ačkoliv myslivci kritizují lidi za to, že ve volné přírodě, na poli či v remízkách nechávají běhat psy bez vodítka, čímž může být vyplašena zvěř, která se zde schovává a posléze může stresem zemřít, myslivci pořádají zběsilé hony, při nichž vyplaší zvířata z celého revíru, která poté mohou stresovaná zemřít. Při honu na „drobnou zvěř“, především na zajíce či bažanty, myslivci se psy nebo bez psa, za křiku a vytí psů (myslivci nutí psy k vytí či štěkání záměrně), někdy dokonce i za doprovodu křičících dětí tato zvířata plaší. Hlukem myslivci nutí zvířata opustit své ukryty, aby poté mohlo dojít k jejich odstřelu. Hluk při honu však nepostihuje pouze lovená zvířata, nýbrž veškerá zvířata v revíru, a způsobuje u nich neklid a strach, což může být příčinou úmrtí těchto vyplašených a stresovaných zvířat. Navíc značné procento vyrušených a v panice utíkajících lovených zvířat není zabito, jak by mělo být, ale je pouze postřeleno. Pro oběť to pak znamená dlouhé utrpení a žalostný konec.
Naštěstí se již u nás nesmí používat určité druhy pastí, včetně čelisťových pastí, jedovatých návnad, ok atd. (více na www.mspatek.cz/pasti.pdf), avšak sklopné pasti apod. pro likvidaci zvířat mohou být používány. Těchto pastí využívají myslivci pro lov některých zvířat, především je líčí na lišky, jezevce, psíky mývalovitý či kuny. Pokud se zvíře do pasti chytí, může v ní být hodiny uvězněné nebo i dny, než bude myslivcem dobité. Tohle sebou přináší mnoho hodin trýznění a stresu nebo i trýznivou smrt, pokud zvíře ze šoku či stresu zemře.
Jedno z dalších stresování zvířat myslivci je při zkouškách tzv. norování - výcvik psů pro vyhánění lišek škodícím myslivosti z nor ve volné přírodě. Při zkouškách norování se živé lišky ulovené ve volné přírodě či lišky z kožešinových farem používají pro výcvik psů tzv. norníků (jezevčík, nízkonohý teriér). Liška se pouští do umělé nory, jakéhosi uzavřeného labyrintu, jehož boční stěny nory mohou být z cihel, kamenného zdiva, betonu nebo z prken a za liškou se pouští pes, který lišku pronásleduje. Jak liška před psem uniká, uzavírají za ni jednotlivé prostory tzv. kotle, aby pes nepřišel do přímého kontaktu s liškou. Když liška proběhne všemi kotli je odchycena.Tato procedura je tzv. bezkontaktním norováním, kdy pes nesmí přijít do přímého kontaktu s liškou. Pro lišku je norování velice stresovou a trýznivou událostí, poněvadž při norování se liška dostává do situace, kdy ji jakoby jde o život. Ještě horší variantou výcviku norování je tzv. kontaktní norování, kdy psovi není zabráněno, aby lišku dohnal a lišce jde skutečně o život. Naštěstí však u nás kontaktnímu norování zabraňuje legislativa. I když najdou se takoví, kteří říkají, že „Odpůrci kontaktního norování při zkoušce z výkonu norování neustále poukazují na legislativní překážky této činnosti. Proto je třeba jasně deklarovat, že neexistuje žádný zákonný důvod proč by nemohlo být realizováno kontaktní norování na umělé noře, tzn. proč by nemohlo dojít ke změně zkoušek z výkonu norování tak jak jsou v tomto zkušebním řádu navrženy. Žádný dnes platný zákon v ČR nezakazuje kontaktní norování při zkoušce z výkonu norování!„...pokračování...„Bezkontaktní zkouška loveckého psa z výkonu norování má stejnou účinnost a vypovídací schopnost a objektivitu jako „suchá“(bez kontaktu s vodou) kvalifikace „plavců“ (kteří nikdy neplavali ve vodě) na závody na překonání kanálu Lamanche. To není žádná nadsázka a v kynologické praxi to znamená, že se na „zkoušce“ prověřuje schopnost psa bojovat doslova „na život a na smrt“ v labyrintech podzemních nor tak, že pes v umělé noře štěká za zástrčkou na lišku.“. Ve volné přírodě při norování lišek, jezevců či psů mývalovitých myslivci riskují život i psů, poněvadž nepřipravený pes může být těmito vystresovanými zvířaty těžce poraněn nebo i zabit.
Podle odborníků faktem je, že je občas nutné zredukovat vysoké stavy zvířat myslivci v minulých letech uměle udržované, aby se zvířatům dala možnost přizpůsobit se životnímu prostředí. Je ovšem otázkou, zda opatření k tomu nutná se mají přenechávat těm, kdo mají eminentní zájem na odstřelu zvířat. Myslivci se jistě nechtějí vzdát svých privilegií. Nicméně je zde i možná přirozená obnova přírodního společenství, čehož může být příkladem přirozená obnova přírodního společenství v krajině postižené výbuchem černobylské atomové elektrárny, kde se dnes vyskytují zvířata, včetně velkých šelem, která byla již před výbuchem v černobylské krajině vyhubena.
Počet osob (držitelů platných loveckých lístků) trvale vykonávajících v honitbě právo myslivosti je v současné době okolo 94 713 viz. http://www.apic-ak.cz/data_ak/11/k/Stat/LesnictviMyslivost2010.pdf str. 58.
Počet zabitých zvířat rukou myslivce v roce 2009 viz. tabulka https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg6x2k3CTOnD486A_3YzY6oF33k7YWdEkVNvsmvUj8DTKmp7spigB5y_dt6kApMPja2ezGiIBu1VgzHB2-WOJbgcgM44DnIyl1o2ZZFpUKuD5zBAve-KTPJepJzWPupn7UasuDms0pli1T7/s1600/odstrel+zvirat.png.
Lišek bylo v roce 2009 rukou myslivce zabito 67 706 viz. http://myslivost.cz/getattachment/a213bc04-76d4-4e92-8226-422d86d4a94e/foto.aspx?maxSideSize=600&width=600&height=600&clientcache=0.
Pozn. Omlouvám se, že jsem používal při psaní článku slovo „zvěř“. Toto slovo je specificky slovem myslivců, kteří tímto slovem označují tzv. „lovná“ a „poživatelná“ zvířata, jak již bylo řečeno. Označování zvířat „zvěří“, stejně jako „škodnou“ zní velmi poníženě a pravděpodobně má svůj účel z někoho dělat někoho nám podřadného, nad jejichž zabíjením se nemusí pozastavovat.
Zdroj: vlastní poznatky + kniha Ochrana zvířat od Heinze Kourima
Samotní myslivci jsou širokou veřejností chápáni, jako strýčkové v zeleném oděvu s puškou, kteří chrání lesy, pečují o lesní zvířata a zbavují lesy nemocných a zesláblých zvířat. Myslivci se zřejmě snaží o zachování druhově členitého a zdravého stavu zvířat odpovídajícího krajinným a kulturním poměrům země a o ochranu a zajištění životní základny, přičemž velmi rádi předstírají, že tato „péče“ je totožná s ochranou přírody nebo péčí o zvířata.
Lov zvířat myslivci nejčastěji odůvodňují škodným okusováním lesního porostu či škodným okusováním zemědělských plodin, neexistencí přirozených nepřátel, škodností jistých zvířat pro jiná zvířata a samozřejmě regulací početních stavů zvířat. Nicméně za to, že je některých zvířat mnoho a některých není a dochází, k jakýmsi škodám nemohou samotná volně žijící zvířata.
Okusování lesního porostu je pro některá zvířata naprosto přirozenou potravou. Problém ovšem je, že v některých oblastech je zvířat, která okusují lesní porost či zemědělské plodiny mnoho, což se nestalo samo o sobě. Stejně tak sami o sobě nepřestali existovat někteří přirození nepřátelé nebo se sami o sobě někde „nepřemnožila“ divoká prasata aj.
Myslivci dělí zvířecí říši na „zvěř“ a „škodnou“. Zvěří nazývají tzv. „lovné“ a „poživatelné“ druhy zvířat, jako je zajíc, srnka, bažant, kachna či divoké prase aj. Ke „škodné“ myslivci řadí predátory, jako je liška, kuna, jezevec, vydra, rys, vlk, medvěd či draví ptáci. Také další zvířata, jako je zaběhlý pes nebo kočka (již cca 200m od zástavby) jsou v myslivecké komunitě označována za škodnou.
Predátoři se pro myslivce stali škodnými, poněvadž jsou jejich „potravními konkurenty“. Každý volně žijící predátor přirozeně loví pro svou potravu zvěř. Tím, že predátoři lovili a loví zvěř, na kterou měli a mají spadeno myslivci, myslivci začali přicházet a přicházejí o své úlovky, což myslivce dovedlo k tomu, že jejich „potravní konkurenty“ začali hromadně vybíjet a dodnes vybíjí. Není proto divu, že v drtivé většině zcela přestala existovat zvířata, jako je rys, medvěd či vlk či někteří dravci aj., která byla přirozenými nepřáteli zvěře (značnou měrou k vyhubení nebo téměř vyhubení některých predátorů přispěl souboj pastevců se šelmami, které „škodily“ jejich stádům, ale i zde hrají významnou roli myslivci, jako lovci pověření odstřelem těchto šelem). Přesto, že již rysi, medvědi či vlci aj. nemohou být vybíjeni na základě mezinárodních úmluv nebo proto, že jsou u nás zvláště chráněni, myslivci při každém objevení těchto zvířat brojí za jejich odstranění s častým odůvodněním, že páchají škody na zvěři - a to i navzdory tomu, že tato zvířata loví zvěř pro obživu, nikoliv pro požitek z jejich lovu. Vyžádá-li si myslivec výjimku, což vzhledem k silné myslivecké lobby u kompetentních a značnému zastoupení myslivců u zákonodárců nemají myslivci složité, pak mu nikdo nebrání v odstřelu těchto zvířat. Samozřejmě tím, že myslivci vybyli a vybíjejí přirozené nepřátelé zvěře, dochází a došlo k nárůstu početních stavů zvěře, než by bylo a je přirozené.
Obzvlášť zřejmá snaha myslivců rozšířit jejich lovecké zájmy je evidentní z introdukce některých živočišných druhů a zvířat do revíru (teritoria). Tisíce uměle odchovaných bažantů, kteří jsou původem z Asie a nepatří do ekosystému střední Evropy, stejně jako kachny a další zvířata jsou myslivcem každý rok introdukována do zdejší volné přírody. Myslivci pak jejich introdukci obhajují „obnovou stavů“. Posléze dochází k opětovnému vybíjení predátorů, jako jsou lišky - pro které jsou bažanti či kachny potravou - s odůvodněním, že lišky páchají na těchto zvířatech škody nebo jsou lišky přemnožené - přemnožení lišek může být příčinou právě introdukce bažantů a kachen, jelikož se jejich introdukcí vyskytuje více snadno dostupné potravy pro lišky než je přirozené - a dochází k odstřelu bažantů či kachen s odůvodněním regulování jejich početních stavů.
Napříč tomu, že myslivci často obhajují lov zvířat jejich velkými početními stavy, v oblastech, kde se velké početní stavy zvířat vyskytují, se tato zvířata v zimě krmí, včetně divokých prasat. Přitom právě zimní krmení vede k nárůstu početních stavů zvířat, stejně tak jako neexistence přirozených nepřátel. Je logické, že toto zimní krmení a tím zapříčiněný nepřirozený narůst početních stavů některých druhů zvířat, stejně tak jako vybití a vybíjení přirozených nepřátel směřuje i k tomu, že tyto druhy zvířat mohou v některých oblastech okusovat lesní porost více než je přirozené. Pokud těmto v zimě krmeným zvířatům myslivci přestanou podávat nepřirozeně potravu, les nebude schopen přirozeně uživit tolik zvířat, kolik se jich v určitých oblastech nachází příčinou onoho nepřirozeného zimního krmení z předchozích let nebo desetiletí. Například v Krkonoších myslivci na zimu nahánějí jeleny do obory, kde tato zvířata celou zimu nepřirozeně krmí s odůvodněním, že by jeleni uškodili příliš mnoha stromům okusováním větví či kůry. Nicméně právě zimní krmení v oboře, stejně tak jako vyhubení přirozených nepřátel je příčinou toho, že počty jelenů jsou vyšší, než je udržitelné proto, aby se jeleni mohli stravovat přirozeně v lesích. Myslivci poté zvířata z těchto nepřirozeně navýšených populací odstřelují s obhajobou, že je potřeba tato zvířata regulovat. Logika pomatenec - nejdříve nepřirozeně navýším, poté nepřirozeně zabiji, poněvadž je zvířat více, než je udržitelné.
Pochybnosti také vyvolává to, zda by myslivci krmili zvířata, pokud by je neměli v úmyslu zabíjet - krmení kvůli blahu samotných zvířat, obdobně jako se dává v zimě ptákům zrno, nikoliv krmení ze zájmů loveckých. Jak sami myslivci často argumentují - odstřel zvířat je odměnou za „péči“ o zvířata.
Myslivost samozřejmě nemá nic společného s ochranou přírody. Ochrana přírody znamená chránit přirozené životní společenství v celé své rozmanitosti, kdy se pokud možno rovnováha mezi predátory a jejich kořistí přirozeně ustálí sama od sebe. Myslivci se ovšem starají pouze o to, aby zachovali velké početní stavy zvěře, jež je jimi lovena - rovnováhu mezi zvířaty vyvažují ve svůj prospěch. Zvěř „chrání“ před přirozenými nepřáteli likvidací těchto zvířat, přes zimu vykrmují a v sezóně zabíjí. Jistým způsobem si myslivci z volné přírody dělají „biochovy“. Ve své nejvnitřnější podstatě je myslivost dalším vyjádřením lidské snahy ostatní zvířata ovládat a vykořisťovat.
Ačkoliv myslivci kritizují lidi za to, že ve volné přírodě, na poli či v remízkách nechávají běhat psy bez vodítka, čímž může být vyplašena zvěř, která se zde schovává a posléze může stresem zemřít, myslivci pořádají zběsilé hony, při nichž vyplaší zvířata z celého revíru, která poté mohou stresovaná zemřít. Při honu na „drobnou zvěř“, především na zajíce či bažanty, myslivci se psy nebo bez psa, za křiku a vytí psů (myslivci nutí psy k vytí či štěkání záměrně), někdy dokonce i za doprovodu křičících dětí tato zvířata plaší. Hlukem myslivci nutí zvířata opustit své ukryty, aby poté mohlo dojít k jejich odstřelu. Hluk při honu však nepostihuje pouze lovená zvířata, nýbrž veškerá zvířata v revíru, a způsobuje u nich neklid a strach, což může být příčinou úmrtí těchto vyplašených a stresovaných zvířat. Navíc značné procento vyrušených a v panice utíkajících lovených zvířat není zabito, jak by mělo být, ale je pouze postřeleno. Pro oběť to pak znamená dlouhé utrpení a žalostný konec.
Naštěstí se již u nás nesmí používat určité druhy pastí, včetně čelisťových pastí, jedovatých návnad, ok atd. (více na www.mspatek.cz/pasti.pdf), avšak sklopné pasti apod. pro likvidaci zvířat mohou být používány. Těchto pastí využívají myslivci pro lov některých zvířat, především je líčí na lišky, jezevce, psíky mývalovitý či kuny. Pokud se zvíře do pasti chytí, může v ní být hodiny uvězněné nebo i dny, než bude myslivcem dobité. Tohle sebou přináší mnoho hodin trýznění a stresu nebo i trýznivou smrt, pokud zvíře ze šoku či stresu zemře.
Jedno z dalších stresování zvířat myslivci je při zkouškách tzv. norování - výcvik psů pro vyhánění lišek škodícím myslivosti z nor ve volné přírodě. Při zkouškách norování se živé lišky ulovené ve volné přírodě či lišky z kožešinových farem používají pro výcvik psů tzv. norníků (jezevčík, nízkonohý teriér). Liška se pouští do umělé nory, jakéhosi uzavřeného labyrintu, jehož boční stěny nory mohou být z cihel, kamenného zdiva, betonu nebo z prken a za liškou se pouští pes, který lišku pronásleduje. Jak liška před psem uniká, uzavírají za ni jednotlivé prostory tzv. kotle, aby pes nepřišel do přímého kontaktu s liškou. Když liška proběhne všemi kotli je odchycena.Tato procedura je tzv. bezkontaktním norováním, kdy pes nesmí přijít do přímého kontaktu s liškou. Pro lišku je norování velice stresovou a trýznivou událostí, poněvadž při norování se liška dostává do situace, kdy ji jakoby jde o život. Ještě horší variantou výcviku norování je tzv. kontaktní norování, kdy psovi není zabráněno, aby lišku dohnal a lišce jde skutečně o život. Naštěstí však u nás kontaktnímu norování zabraňuje legislativa. I když najdou se takoví, kteří říkají, že „Odpůrci kontaktního norování při zkoušce z výkonu norování neustále poukazují na legislativní překážky této činnosti. Proto je třeba jasně deklarovat, že neexistuje žádný zákonný důvod proč by nemohlo být realizováno kontaktní norování na umělé noře, tzn. proč by nemohlo dojít ke změně zkoušek z výkonu norování tak jak jsou v tomto zkušebním řádu navrženy. Žádný dnes platný zákon v ČR nezakazuje kontaktní norování při zkoušce z výkonu norování!„...pokračování...„Bezkontaktní zkouška loveckého psa z výkonu norování má stejnou účinnost a vypovídací schopnost a objektivitu jako „suchá“(bez kontaktu s vodou) kvalifikace „plavců“ (kteří nikdy neplavali ve vodě) na závody na překonání kanálu Lamanche. To není žádná nadsázka a v kynologické praxi to znamená, že se na „zkoušce“ prověřuje schopnost psa bojovat doslova „na život a na smrt“ v labyrintech podzemních nor tak, že pes v umělé noře štěká za zástrčkou na lišku.“. Ve volné přírodě při norování lišek, jezevců či psů mývalovitých myslivci riskují život i psů, poněvadž nepřipravený pes může být těmito vystresovanými zvířaty těžce poraněn nebo i zabit.
Podle odborníků faktem je, že je občas nutné zredukovat vysoké stavy zvířat myslivci v minulých letech uměle udržované, aby se zvířatům dala možnost přizpůsobit se životnímu prostředí. Je ovšem otázkou, zda opatření k tomu nutná se mají přenechávat těm, kdo mají eminentní zájem na odstřelu zvířat. Myslivci se jistě nechtějí vzdát svých privilegií. Nicméně je zde i možná přirozená obnova přírodního společenství, čehož může být příkladem přirozená obnova přírodního společenství v krajině postižené výbuchem černobylské atomové elektrárny, kde se dnes vyskytují zvířata, včetně velkých šelem, která byla již před výbuchem v černobylské krajině vyhubena.
Počet osob (držitelů platných loveckých lístků) trvale vykonávajících v honitbě právo myslivosti je v současné době okolo 94 713 viz. http://www.apic-ak.cz/data_ak/11/k/Stat/LesnictviMyslivost2010.pdf str. 58.
Počet zabitých zvířat rukou myslivce v roce 2009 viz. tabulka https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg6x2k3CTOnD486A_3YzY6oF33k7YWdEkVNvsmvUj8DTKmp7spigB5y_dt6kApMPja2ezGiIBu1VgzHB2-WOJbgcgM44DnIyl1o2ZZFpUKuD5zBAve-KTPJepJzWPupn7UasuDms0pli1T7/s1600/odstrel+zvirat.png.
Lišek bylo v roce 2009 rukou myslivce zabito 67 706 viz. http://myslivost.cz/getattachment/a213bc04-76d4-4e92-8226-422d86d4a94e/foto.aspx?maxSideSize=600&width=600&height=600&clientcache=0.
 |
| Pro zvětšení kliknout na ikonu. |
Pozn. Omlouvám se, že jsem používal při psaní článku slovo „zvěř“. Toto slovo je specificky slovem myslivců, kteří tímto slovem označují tzv. „lovná“ a „poživatelná“ zvířata, jak již bylo řečeno. Označování zvířat „zvěří“, stejně jako „škodnou“ zní velmi poníženě a pravděpodobně má svůj účel z někoho dělat někoho nám podřadného, nad jejichž zabíjením se nemusí pozastavovat.
Zdroj: vlastní poznatky + kniha Ochrana zvířat od Heinze Kourima
neděle 12. února 2012
Pomozte prosadit zákon na ochranu zvířat v Nepálu
Pomozte, aby navrhovaný zákon prošel nepálským parlamentem, prostřednictvím mezinárodní petice. Petici najdete na www.gopetition.com/petitions/animal-welfare-act-for-nepal.html. Stačí kliknout na „Sign the petition“ a vyplnit formulář (jméno, příjmení, email, adresu ulice a stát).
Tzv. pět svobod zvířat:
- 1.Svoboda od hladu a žízně
Zvířata mají mít nerušený přístup k čerstvé vodě a krmivu v takové míře, která jim zaručí plné zdraví a tělesnou zdatnost.
- 2.Svoboda od nepohodlí
Zvířatům musí být poskytnuto odpovídající prostředí včetně úkrytu a pohodlného místa k odpočinku.
- 3.Svoboda od bolesti, zranění a onemocnění
Nemocem a strádání zvířat má být zamezeno účinnou prevencí anebo rychlou diagnózou a léčením.
- 4.Svoboda od strachu a stresu
Zvířatům je třeba zajistit takové prostředí a zacházení, které vylučují psychické strádání.
- 5.Svoboda projevit přirozené chování
Zvířatům má být poskytnut dostatečný prostor, vhodné prostředí a společnost zvířat téhož druhu.
Svobody byly formulovány britským etologem a profesorem Johnem Websterem.
čtvrtek 9. února 2012
Podepište petici za zachování termínu zákazu prodeje kosmetiky testované na zvířatech v EU
Většina lidí netuší, že ačkoliv v Evropské unii platí zákaz testování kosmetiky na zvířatech, výrobky mohou být stále testovány na zvířatech mimo Evropu a do Evropy pak dováženy a prodávány. Zákaz dovozu a prodeje takové kosmetiky by měl začít platit v roce 2013. Nicméně nyní hrozí odsunutí tohoto termínu, a tisíce zvířat se tak ocitají v ohrožení. Více informací na www.svobodazvirat.cz/novinky/kdy-evropa-konecne-zakaze-krutou-kosmetiku.htm a www.pokusynazviratech.cz/projekty/obeti-krasy/reknete-ne-krute-kosmetice-v-evrope.htm.
Pokud jste tak ještě neučinili, podepište petici za zachování termínu zákazu prodeje kosmetiky testované na zvířatech v Evropské unii! Petice má téměř 156tis. podpisů, přidejte k ní i ten Váš na www.nocruelcosmetics.org/sign_up.php?lang=czech-republic!
Kosmetické produkty a čistící prostředky pro domácnost netestované na zvířatech a dostupné v ČR najdete na www.netestovanonazviratech.cz.
Pokud jste tak ještě neučinili, podepište petici za zachování termínu zákazu prodeje kosmetiky testované na zvířatech v Evropské unii! Petice má téměř 156tis. podpisů, přidejte k ní i ten Váš na www.nocruelcosmetics.org/sign_up.php?lang=czech-republic!
Kosmetické produkty a čistící prostředky pro domácnost netestované na zvířatech a dostupné v ČR najdete na www.netestovanonazviratech.cz.
neděle 5. února 2012
Řecká vláda zakazuje vystupování zvířat v cirkusech
Jak již bylo zmíněno v článku "Možné omezení či zákazy používání zvířat v cirkusech ", v několika zemích po celé Zemi se v současné době projednávají nebo byly přijaty opatření a zákazy vystupování zvířat v cirkusech.
Teď přicházejí velmi pozitivní zprávy z Řecka, kde na základě kampaně organizace Animal Defenders International (ADI) a řecké organizace Greek Animal Welfare Fund (GAWF) - opírajíce se o více než 50 místních skupin na ochranu zvířat po celém Řecku, řecká vláda zakazuje používání všech zvířat v cirkusech. Řecko je tak první zemí v Evropě, která zakázala používání všech zvířat v cirkusech a obdobných produkcích.
Tim Phillips z ADI - který zahájil kampaň "Stop Circus Suffering" (Stop cirkusovému utrpení) v Řecku v roce 2006 - řekl: "V cirkusech v Řecku jsme byli svědky hrůzného utrpení. Vzpomínám na živobytí hrochů v malé, špinavé kleci na zadní straně kamionu s páchnoucím bazénem sotva větším než vana na válení se. Toto je velký den pro ochranu zvířat v Řecku a samozřejmě v Evropě..."
Mezi další evropské země, které přijaly nebo projednávají různá opatření patří Rakousko, kde je zakázána drezura tzv. volně žijících zvířat (kočkovité šelmy, velbloudi, sloni, medvědi aj.) v cirkusech, Německo, kde je projednáván zákaz vystupování volně žijících zvířat v cirkusech a Portugalsko, Dánsko a Chorvatsko, kde se projednávají opatření směřující k zákazu nebo postupnému ukončení používání volně žijících zvířat v cirkusech.
Teď přicházejí velmi pozitivní zprávy z Řecka, kde na základě kampaně organizace Animal Defenders International (ADI) a řecké organizace Greek Animal Welfare Fund (GAWF) - opírajíce se o více než 50 místních skupin na ochranu zvířat po celém Řecku, řecká vláda zakazuje používání všech zvířat v cirkusech. Řecko je tak první zemí v Evropě, která zakázala používání všech zvířat v cirkusech a obdobných produkcích.
Tim Phillips z ADI - který zahájil kampaň "Stop Circus Suffering" (Stop cirkusovému utrpení) v Řecku v roce 2006 - řekl: "V cirkusech v Řecku jsme byli svědky hrůzného utrpení. Vzpomínám na živobytí hrochů v malé, špinavé kleci na zadní straně kamionu s páchnoucím bazénem sotva větším než vana na válení se. Toto je velký den pro ochranu zvířat v Řecku a samozřejmě v Evropě..."
Mezi další evropské země, které přijaly nebo projednávají různá opatření patří Rakousko, kde je zakázána drezura tzv. volně žijících zvířat (kočkovité šelmy, velbloudi, sloni, medvědi aj.) v cirkusech, Německo, kde je projednáván zákaz vystupování volně žijících zvířat v cirkusech a Portugalsko, Dánsko a Chorvatsko, kde se projednávají opatření směřující k zákazu nebo postupnému ukončení používání volně žijících zvířat v cirkusech.
Velká Británie je pak nyní pod značným tlakem, aby zavedla zákaz používání volně žijících zvířat v cirkusech, který byl odhlasován drtivou většinou poslanců zadní levice v loňském roce.
První zemí na světě se zákazem vystupování všech zvířat v cirkusech byla Bolívie.
První zemí na světě se zákazem vystupování všech zvířat v cirkusech byla Bolívie.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)