Vivisekce na zvířatech je údajně nezbytně nutná k tomu, aby byly produkty, které používáme bezpečné a abychom byli schopni nalézat nové léčebné postupy pro nemocné. Tvrdí se, že vivisekce na zvířatech je zásadně důležitá, protože k vývoji léků je nutné mít k dispozici celý organismus.
V otázce etické spornosti zastánci vivisekce na zvířatech nejčastěji demagogicky odpovídají: „Co myslíte, že je důležitější? Život vašich bližních nebo život tzv. laboratorní krysy, králíka či psa?“. Demagogická odpověď odpůrce vivisekce může být: „Co myslíte, že je důležitější? Život vašich bližních nebo život vašich sousedů?“. Otázkou však není, zda si vybrat mezi životem toho nebo té, ale zda si vybrat mezi dobrou a špatnou vědou. Věda založená na vyhledávání léčebných postupů pro nemocné skrze mrzačení jiných nemůže být dobrou vědou.
Oběti vivisekce jsou vždy slabší, které/kteří nejsou nějakým způsobem schopny/schopni obrany silnějších. Ať se jedná o neschopnost obrany nelidských bytostí vůči síle lidí, nebo neschopnost obrany některých lidí (viz. Tuskegee syfilis experiment, Guinea Pig Kids nebo Grudziadz a 21 mrtvých bezdomovců při testování vakcíny proti H5N1) před silou lidí z farmaceutických či chemických firem, vládních a zdravotnických organizací či institucí apod.
Vivisekci na zvířatech neodporuje „pouze“ etické hledisko, ale i hledisko vědecké. Z vědeckého hlediska neexistuje žádná bytost, na níž by bylo možno experimentovat ve prospěch jiné, jak se to snaží v obráceném smyslu dokázat zastánci vivisekce - každá bytost se od jiné liší. Reakce na různé látky se liší s věkem, mezi pohlavími, etniky a dokonce i mezi členy rodiny. Každý jsme jiný, ale nejsme od sebe navzájem tak odlišní, jako jsme od nelidských bytostí. Rozdíly mezi člověkem a zvířetem jsou tak velké, že vykazují pouze riskantní analogie. Konstatování, že vivisekce je ve své podstatě nespolehlivá, není možno metodami, které se používají při vivisekci na zvířatech spolehlivě dokázat účinky a rizika testovaných látek pro člověka či postupů pro člověka je velmi tvrdá skutečnost.
Vývoj penicilinu, prvního antibiotika na světě, trval přes deset let kvůli nepříznivým výsledkům pokusů na králících. Kdyby byl testován na morčatech, která zabíjí, nemusel být vyvinut nikdy. Sir Alexander Fleming sám podotkl: „Ještě štěstí, že jsme ve 40. letech 20. století pokusy na zvířatech ještě nedělali, protože v takovém případě by Penicilin zřejmě nikdy nezískal licenci, a celý výzkum a vývoj antibiotik by se zastavil.“. Pokud by vývoj léků závisel na vivisekci na zvířatech, tak je tomu dnes, stejně jako penicilinu by nebylo inzulinu, aspirinu, ibubrufenu aj. Na jisté druhy zvířat, na nichž se provádí vivisekce, mají totiž tyto léčiva velmi drastický dopad - aspirin způsobuje rození deformovaných mláďat u krys, opic, prasat, psů, insulin je příčinou deformací u králíků a myší atd.
Dr. Albert Sabin, který vynalezl očkovací látku proti obrně, přísahal, že její vynález „trval dlouho kvůli chybné představě o lidské chorobě, a to na základě zavádějících experimentálních modelů této choroby u opic.“ či Dr. Richard Klausner, bývalý ředitel amerického Národního rakovinového institutu (NCI) vylovil: „Dějiny výzkumu rakoviny jsou ve skutečnosti dějinami léčby rakoviny u myší. Léčili jsme rakovinu u myší po desítky let, ale u lidí to nedokážeme.". NCI se také domnívá, že „ve skutečnosti jsme některé léky proti rakovině zavrhli, protože se u myší ukázaly jako neefektivní.“.
Colleen McDuling, která má magisterský titul v molekulární a buněčné chemii a studovala etologii a biologii se specializací na malé savce říká, že: „Docela jednoduše, neexistuje taková věc, jako je dokonalý zvířecí model. O zvířatech vůbec nemůžeme uvažovat jako o modelech. Podívejte, model je něco, o čem se předpokládá, že bude představitelem něčeho jiného. Zvířata ani náhodou nejsou zástupci lidských druhů. Jsou biologicky tak odlišná, nejprve jeden od druhého a za druhé, tyto odlišnosti jsou ještě větší mezi nimi a lidmi. Zvířata a lidé nejsou stejní. Zvířata jsou nesmírně ubohým předznamenáním toho, co se stane v lidech a v žádném případě nemohou být považována za bezpečné indikátory toho, co se v lidech bude dít. Co je objeveno u zvířat, musí být u lidí objeveno znovu. Nejsem jen vědkyní v oblasti chování zvířat. Jsem taky molekulární biochemička. To je obor, který se zabývá funkcemi DNA v našich buňkách. DNA z nás dělá to, co jsme. Naše DNA není stejná jako DNA myši, ani není stejná jako DNA kočky. Všichni jsme rozdílní. 99 % DNA sdílíme se šimpanzi, kteří jsou našimi nejbližšími žijícími příbuznými, ale ani oni nemohou dostat naši malárii, HIV-AIDS nebo Hepatitidu B, a někteří lidé si myslí, že jsou ideálním modelem pro výzkum lidských nemocí. Každý výzkum by měl být druhově určený. Člověk nemůže bezpečně extrapolovat data získaná z jednoho druhu na další druhy. Vivisekce na zvířatech je vědeckým podvodem.“
Také „Příručka vědy laboratorních zvířat“ uznává, že „nekritické lpění na výsledcích pokusů na zvířatech může být nebezpečné a stálo zdraví a život desítky tisíc lidí.“.
Nebezpečnost látek testovaných na zvířatech na lidské zdraví se projevila v četných případech. Léky předepisované po mozkových příhodách (např. Cerestat, MaxiPost, Zendra, Lotrafiban, Gavestinel, Nimodipine, Clomethiazole) a považovaných za neškodné a účinné díky pokusům na zvířatech ve skutečnosti zabily či ublížily lidským pacientům při klinických studiích. Vioxx®, lék proti artritidě, byl stažen z prodeje na celém světě v září roku 2004, protože jen v USA zapříčinil 140 000 srdečních infarktů a mozkových příhod. Přitom ve fázi testování se zdál neškodný a srdcím zvířat dokonce prospěšný. Náměstek ředitele pro bezpečnost americké Správy pro potraviny a léčiva (Food and Drug Administration, FDA) situaci popsal jako „největší katastrofu co se týče bezpečnosti léků ve světové historii“. Hormonální substituční terapie (HRT), předepisovaná mnoha milionům žen (až do dnes), snižuje riziko srdečního infarktu a mozkové příhody u opic. Ženám se riziko naopak značně zvýšilo. Předseda Německého výboru pro bezpečnost léčiv označil HRT za „nový Thalidomid“. V srpnu roku 2003 byl v časopise The Lancet zveřejněn odhad, že HRT způsobila v posledních 10 letech 20 000 případů rakoviny prsu a několik tisíc případů infarktů a mrtvic. Thalidomid, který na počátku 60. let způsobil vrozené defekty u více než 10 000 dětí, způsobuje tytéž jen u několika málo dalších živočišných druhů. Dr. James Schardein, nestor v oblasti studií vrozených defektů, říká: „Thalidomid byl testován na asi deseti druzích krys, patnácti druzích myší, jedenácti plemenech králíků, dvou plemenech psů, třech druzích křečků, osmi druzích primátů a na několika dalších, od sebe tak odlišných živočišných druzích, jako jsou kočky, pásovci, morčata, divoká prasata a fretky. Teratogenní účinky se objevily pouze příležitostně.“. Ironií je, že pokud by byl Thalidomid, jehož vedlejší účinky učinily z pokusů na zvířatech nutnost, hodnocen pouze na základě jejich výsledků, byl by dnes zřejmě stále schválen. Mexaform® celosvětově zmrzačil více než 200 000 lidí, Trasylol® zvyšoval o padesát procent riziko úmrtí než užívání jiných léků, nebo TGN1412 nový lék při klinických studiích způsobil lidským dobrovolníkům vícečetné selhání orgánů a to i přesto, že dávka více než 500krát vyšší, než jaká byla podána lidským dobrovolníkům, byla předtím aplikována makakům a to bez zaznamenaných vedlejších účinků.
Kvůli každému produktu umírá tisíce zvířat. Většina těchto testovaných produktů nijak nepřispívá k rozvoji medicíny, ani lidstva obecně. Jen v Německu je na trhu dostupných 60 000 léků. Mnoho z nich je identických, a jsou pouze vyrobeny a prodávány pod jinými jmény. Podle WHO (World Health Organisation - Světové zdravotnické organizace) je ve skutečnosti pouze 325 léčiv opravdu nezbytných.
Mimo faktu, že pokusy na zvířatech jsou pro některé/některý jejich kariérou a nemalými zisky, klíčovým faktem proč se stále provádějí je, že data, získaná při pokusech na zvířatech, poskytují ochranu před zodpovědností v případě, že by nějaký lék člověka zranil či zabil. Společnost, která na zvířatech testuje svůj produkt jednoduše prokáže, že prováděla pokusy podle přesných postupů a bude tvrdit, že udělala vše pro to, aby se nepřihodila žádná tragédie. Tímto způsobem minimalizuje jakýkoliv postih.
Britská horní sněmovna (k testu toxicity po opakované dávce) uvedla: "Lepší metoda (testovaní) by mohla být v podstatě zamítnuta, protože dává přesný výsledek (přesnou předpověď účinku na lidské zdraví) častěji, než stávající testy na zvířatech.".
Pokusy na zvířatech jsou ve farmaceutickém či chemickém průmyslu oblíbené také proto, že mohou být použity k dokázání téměř čehokoli, co je potřeba – záleží jen na použitém druhu zvířat a způsobu provedení testů. Kladení důrazu na data, získaná při pokusech na zvířatech, dále dovoluje farmaceutickým společnostem, aby se vyhýbaly výdajům, které by správně měly investovat do klinických studií. Od 50. let 20. století tvrdí lékaři, že klinické studie by měly zahrnovat více osob, trvat delší dobu a používat „vzorky“ ze širšího spektra společnosti, nejen mladé bílé muže, jak je obvyklé. Ženy obvykle do studií zahrnovány nejsou pro případ, že by mohly být těhotné; společnost by poté byla učiněna zodpovědnou za jakýkoli neočekávaný vrozený defekt u dítěte. Často studie nezahrnují ani pacienty, pro které je lék vyvíjen.
Konec testů na zvířatech neznamená konec lékařského výzkumu. Naopak, zaměřit výzkum na lidi – např. v oblastech epidemiologie, klinického výzkumu, výzkumu bezpečnosti a zdraví v závislosti na zaměstnání nebo tzv. sociální medicíny - by vedlo ke skutečnému lékařskému pokroku. Výzkumné metody bez použití zvířat, které využívají lidské buňky a tkáně v kombinaci se speciálními počítačovými programy, moderní zobrazovací techniky nebo tzv. mikrodávky přináší přesné a směrodatné výsledky, na rozdíl od pokusů na zvířatech. Sofistikované počítačové programy jsou schopné podat informace o struktuře, účincích a toxicitě látek, jakými jsou nové léky a chemikálie. Mikročipy kombinují výhody počítačů a metod in- vitro: v systému miniaturních kanálků a komůrek jsou mikročipy osídleny lidskými buňkami z různých orgánů. Takto je možné testovat účinky látek na jednotlivé orgány, jakož i sledovat, jak jsou látky metabolizovány a zda jsou při jejich metabolizování produkovány toxické odpadní produkty.
Dr. Bernhard Rambeck, vědec v oblasti epilepsie, člen výboru organizace Lékaři proti pokusům na zvířatech zdůrazňuje: „Neměřitelné škody, které medicína utrpěla díky pokusům na zvířatech, spočívají v nekonečném zdůrazňování přírodně–vědeckého úhlu pohledu při současném potlačování a zanedbávání psychických aspektů zdraví a nemocí člověka. Nikdo nezpochybňuje, že přírodní vědy dokážou vysvětlit důležité mechanismy ve fungování člověka a zvířete. Chybný závěr, který se prosadil díky výzkumu založenému na pokusech na zvířatech, spočívá ale ve víře, že pro pochopení zdraví a nemocí jsou směrodatné jen aspekty vysvětlitelné přírodními vědami a materiálně uchopitelné. Tento závěr vedl k tomu, že současná medicína přes gigantické investice a obrovský nárůst znalostí detailů tápe kolem jádra problému a v boji s civilizačními a masovými chorobami jen přešlapuje na místě.“...pokračování...„Zavedení pokusů na zvířatech a s tím spojený nástup přírodních věd přesunuly těžiště medicíny od idey léčení k mechanistickým představám o opravě defektních orgánů. V původním smyslu bylo léčení spojováno s komplexními aspekty, které zahrnovaly tělo i duši. V protikladu k tomu je dnešní medicínou uznáváno léčení jen tehdy, pokud zapadne do rámce definovaného přírodními vědami. Ale odkud vlastně víme, že je možné léčbu komplexně uchopit jen skrze běžnou fyzikálně definovanou realitu?“.
Řada signálů poukazuje na to, že současně praktikovaná medicína dosáhla v každém ohledu svých hranic a řadou lékařů i pacientů je hodnocena jako dále nevýhodná, nebezpečná a s ohledem na významné masové choroby i neefektivní. Pokud lidstvo přežije globální problémy naší doby, mohla by se komplexní medicína při ohleduplném zařazení poznatků z přírodních věd stát dědicem tradičních a nekonvenčních lékařských postupů. Pokusy na zvířatech při tom nebudou hrát další roli a zaniknou jako vražedný omyl historie lékařství.
Zdroje: (vlastní poznatky)
„Pokusy na zvířatech z vědeckého hlediska“ - Prof. MVDr. Jaroslav Surynek, DrSc. (opis z časopisu Veronica 1/2000, strany 14 až 17)
„Homeless people die after bird flu vaccine trial in Poland“ - http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/poland/2235676/Homeless-people-die-after-bird-flu-vaccine-trial-in-Poland.html
„Tuskegee syphilis experiment“ - http://en.wikipedia.org/wiki/Tuskegee_syphilis_experiment
„New York's HIV experiment“ - http://news.bbc.co.uk/2/hi/programmes/this_world/4038375.stm
„Guinea Pig Kids“ - http://guineapigkids.com/
„Proč je nutno zrušit pokusy na zvířatech“ - http://www.ohz.cz/ohzold/old_web/Zviratka/vivisekce/09.html
„Animal testing: science or fiction?“ - http://www.indymedia.org.nz/article/69621/animal-testing-science-or-fiction
„What I Have Seen in a Vivisection Laboratory“ - Colleen McDuling
„Utrpení zvířat není menší než strádání lidí?“ - http://21stoleti.cz/blog/2004/12/17/utrpeni-zvirat-neni-mensi-nez-stradani-lidi/
„Proč nejsou pokusy na zvířatech nutné“ - http://www.svobodazvirat.cz/novinky/proc-nejsou-pokusy-na-zviratech-nutne.htm
„Researchers Propose Reason For Severe Side-Effects Of Clinical Trial That Caused Multiple Organ Failure In Human Volunteers“ - http://www.sciencedaily.com/releases/2007/01/070125093227.htm
„Ukončení pokusů na primátech - přijatelná výzva“ - http://www.protisrsti.cz/dokumenty/SvZv%20Primati%20e-publikace%20uprava.pdf
„Six month oral toxicity study of trinitrotoluene in beagle dogs“ - http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/0300483X9090045I
„Jak se umírá v laboratoři pro výzkum spánku, chování, schopnosti učit se, duševních onemocnění, onemocnění a neurochirurgie“ - http://www.ohz.cz/ohzold/old_web/Zviratka/vivisekce/02.html
„Úvod do experimentální patogeneze“ - Univerzita J. E. Purkyně v Brně“
„Smrtelná dávka“ - http://cs.wikipedia.org/wiki/Smrtelná_dávka
„J.U. Schnurrer, J.C. Frölich: Zur Häufigkeit und Vermeidbarkeit von tödlichen unerwünschten Arzneimittelwirkungen. Der Internist 2003; 44, 889-895“
„WHO releases first global reference guide on safe and effective use of essential medicines“ - http://www.who.int/mediacentre/news/releases/who67/en/index.html
„House of Lords (2002) Select Committee on Animals in Scientific Procedures: Toxicology Working Group report “
„Úloha pokusů na zvířatech v lékařství“ - Dr. Bernhard Rambeck
Dokument o toxikolické laboratoři patřící společnosti Covance
Počty používaných zvířat pro pokusy v EU
Ze statistické zprávy Evropské komise, která zahrnuje údaje o počtech použitých zvířat pro pokusy ve 27 členských státech Evropské Unie pro rok 2008, vyplývá, že od roku 2005, kdy byla vydána první veřejná statistická zpráva, se významně počty použitých zvířat takřka nezměnily.
Nejnovější statistiky ukazují:
- Celkový počet použitých zvířat v roce 2008 byl těsně nad 12 miliónů, což je mírný pokles od roku 2005 (v tomto roce bylo hlášeno 12,1 miliónů zvířat)
- Z celkového počtu je celých 55% zvířat používáno v laboratořích Francie, Velké Británii a Německa. Německo zvýšilo používání zvířat o 11% (až 2 021 782), Velká Británie o 21% (až 2 266 884), a Francie o 0,13% (2 328 380).
- Výrazné zvýšení používání zvířat pro pokusy bylo zaznamenáno především ve - Španělsko (nárůst o 51% na 897 859), Estonsko (nárůst o 610% na 34 794), Irsko (nárůst o 197% na 112 835), Rakousko (nárůst o 32% až 220 456) a Portugalsko (nárůst o 22% na 50 888).
- Údaje o používání zvířat podle druhu říkají, že bylo v laboratořích EU použito - více než 21 000 psů (pokles o 12%), více než 330 000 králíků (nárůst o 7%), více než 9 500 000 hlodavců (zahrnuje 11% nárůst použitých myších), více než 4000 koček (nárůst o 5%), přes 92 000 prasat (zvýšení o 40%), a více než 9 000 primátů (včetně snížení používání opic starého a nového světa o 8%, ale nárůst o 86% použitých poloopic). 56% primátů ze starého světa je do EU stále dováženo z jiných než členských států EU, a patří sem opice volně žijící, ulovené do pastí a jejich potomci.
- Používání zvířat zahrnuje zvýšené využívání zvířat pro základní biologický výzkum o 13% na 4 575 054 zvířat, což představuje nárůst o 13% na 478 511 v používání zvířat pro produkci a kontrolu kvality výrobků a přístrojů pro veterinární medicínu. V tomto odvětví výzkumu byl také zaznamenán nárůst používání zvířat pro potravinářské přísady od 34 225 do 54 164, a 319 117 zvířat bylo otráveno k smrti v testech, jako je test smrtelné dávky LD50, který zahrnoval 354 psů.
Zdroj: http://eceae.org/en/category/latest-news/83/eceae-reacts-to-the-latest-eu-statistics-for-the-number-of-animals-used-in-experiments
Veřejné mínění
Průzkum Evropské komise "Eurobarometer" zveřejněný 21. června 2010 ukazuje, že veřejné mínění evropanů je rozděleno v otázkách, zda by mělo či nemělo být výzkumníkům povoleno provádět experimenty na zvířatech, i když by mohli být přínosem pro lidské zdraví.
Rozdíl v názoru je zvláště vyhraněný, pokud jde o druhy zvířat používaných při pokusech. Na otázku, zda by vědci měli mít možnost experimentovat na větších zvířatech jako psi a opice pro zlepšení lidského zdraví a pohody, pouze 44% dotázaných evropanů vyjádřilo souhlas, 37% nesouhlas. Ve Velké Británii dokonce 44% respondentů souhlasilo a 42% nesouhlasilo. Zatímco ve Finsku, Slovinsku, Lucembursku a Francii více než 50% respondentů uvedlo, že nesouhlasí s takovými pokusy. Dotázaní Španělé pak vyjádřil 65 procentní souhlas s pokusy. Respondenti v ČR ve 41 procentech souhlasili s pokusy na psech a opicích, ve 39 procentech vyjádřili nesouhlas. Na otázku, zda by vědci měli mít možnost experimentovat na miších, 66% evropanů souhlasilo.
Tyto výsledky odrážejí průzkum veřejného mínění provedený agenturou YouGov v únoru a březnu 2009 v šesti zemích EU (Velké Británii, Francii, Německu, Itálii, Švédsku a České republice). Výsledky tohoto průzkumu veřejného mínění ukazují, že: 81% respondentů souhlasí nebo velmi souhlasí s tím, že by novelizovaná směrnice měla zakazovat pokusy, způsobující bolest a utrpení primátům, 79% lidí souhlasí nebo velmi souhlasí se zákazem všech pokusů na zvířatech, které nesouvisí s vážnými nebo život ohrožujícími lidskými nemocemi, 84% lidí souhlasí nebo velmi souhlasí se zákazem všech pokusů způsobujících silnou bolest a utrpení jakýmkoliv zvířatům, 73% lidí nesouhlasí nebo velmi nesouhlasí s tím, aby nová legislativa povolovala pokusy způsobující bolest nebo utrpení kočkám, 77% lidí nesouhlasí nebo velmi nesouhlasí s tím, aby nová legislativa povolovala pokusy způsobující bolest nebo utrpení psům.
Výsledky průzkumu hledejte v tomto dokumentu na str. 61 a více.
REACH
V červnu 2007 vstoupila v platnost nová legislativa Evropské unie, stanovující testování chemikálií - REACH (registrace, hodnocení a povolování chemických látek). Jejím účelem je údajně stanovit, zda je přibližně 30 000 chemických látek, které jsou na trhu, bezpečných pro lidské zdraví a životní prostředí a kontrolovat použití těch, které jsou ohodnoceny jako rizikové. Chemické látky jejichž účinky na lidské zdraví a životní prostředí jsou známé po desetiletí, budou také znovu otestovány. Pro tyto účely budou ve velké míře použity i testy na zvířatech.
Pokusy používané ke stanovení bezpečnosti chemikálií, se nazývají testy toxicity a již tradičně zahrnují trávení morčat, králíků, potkanů, myší a i primátů. Chemické společnosti nyní musí do roku 2018 Evropské agentuře pro chemické látky prokázat, že používání chemikálií, které vyrábějí nebo dovážejí, jsou bezpečné.
Při těchto testech zemřou milióny zvířat (odhad je 13 až 54 miliónů zvířat) a toxikologické laboratoře si přijdou na sumu přibližně 1,25 miliardy eur a celková procedura REACH (včetně autorizace, archivování ap.) přijde na 2,3 miliardy eur.
Podle odhadů projde testem na citlivost kůže více než 10 293 látek, testem na dráždivost očí více než 6 910 látek, krátkodobým testem toxicity na korýších více než 4 096 látek, testem reprodukční toxicity na dvou generacích více než 2 135 látek.
Více se o pokusech na zvířatech můžete dozvědět na http://www.pokusynazviratech.cz/, http://michalkolesar.net/, http://www.eceae.org/, http:///www.buav.org/, http://www.vivisectioninfo.org/, http://www.shac.net/, http://www.alternativeducation.org/, http://www.interniche.org/cz/, http://www.savetheprimates.org/, http://www.aavs.org/, http://www.primatelabs.com/.
Další informace najdete také na http://www.differentlife.cz/, http://animalrights.webz.cz/clanky.htm.
