Kožešinová farma na Lejšovce končí

Záběry špatných životních podmínek zvířat (uvedených na videu níže) z kožešinové farmy na Lejšovce, již s největší pravděpodobností naštěstí neuvidíme. Jelikož tato farma je definitivně uzavřena. Důkazy o uzavření farmy na Lejšovce můžete shlédnout zde: Lejšovka je definitivně uzavřena



Lejšovka patřila k největším kožešinovým farmám v České Republice, ale byla také nejlépe technologicky vybavena. Chovali se zde především lišky a norci, přičemž v jednom období zde bylo drženo více než 5000 lišek a 1000 norků.

Uzavření každé kožešinové farmy doprovází radost, ale i velký smutek. Smutek, protože dochází k zabití všech chovaných zvířat, a to nejen určeným pro produkci kožešin, ale i těch chovných. Chovná zvířata majitelům farem zaručují reprodukci chovu do budoucna.

Není náhoda, že uzavření farmy na Lejšovce předcházelo uzavření dvou dalších českých kožešinových farem před nedávném. Tehdy se jednalo o farmu v Příkazech na Olomoucku a o farmu v Souměři na Tachovsku. Všechny nově uzavřené farmy končí z ekonomických důvodů, ale také je příčinou zvyšující se počet spotřebitelů, kteří nechtějí podporovat tento průmysl krutosti.

Šokující drezura slůňat v cirkusu Ringling Bros

Organizace PETA (Lidé pro etické zacházení se zvířaty) delší dobu dokumentuje životní podmínky zvířat držených v cirkusu Ringling Bros a Barnum & Bailey. Tento cirkus má své hlavní sídlo ve Spojených státech Amerických, přičemž pořádá své turné i v Evropě.

Šetření dosud přineslo hodně znepokojující zacházení se zvířaty. Ale fotografie zachycující drezuru slůňat, jež byly dnes poskytnuty organizaci PETA jsou opravdu šokující.

Slůňata při drezuře musejí prožívat takové krutosti, jímž je bití nástrojem zvaným bullhook (dřevěný tyčovitý nástroj zakončený kovovým ostrým hrotem), násilné svazování všech končetin nebo zraňování nástrojem, jež produkuje elektrický proud. Slůňata jsou také ve stájích se studenou betonovou podlahou přivázána za končetiny řetězy či lanem a to až po dobu 23 hodin. Cirkusáci takovými metodami drezury cíleně mladým slonům lámou duše a zbavují je veškerých přirozených instinktů a chování, aby při představeních prováděli požadované triky.

Galérii šokujících fotografií, naleznete zde: www.ringlingbeatsanimals.com/bound-babies.asp

Makak Malish

Tento záznam byl natočen skrytou kamerou v čevenci 2001.

Primáti jsou drženy v suterénu bez ventilace, trpí žízní, aby lépe spolupracovaly a přes víkend trpí i nedostatkem jídla. Makak Malish je ze suterénu převezen pod kartonovou krabicí a na sále připraven k operaci bez přítomnosti veterináře.

Záznam neukazuje celou operaci, která trvala několik hodin, při níž nebyl Malish plně pod anestetiky, navíc anestetika, která byla použita měla 6 let prošlou záruční lhůtu a dávkování nebylo správné.

Během operace byla Malishi odstraněna část lebky, vyvrtána díra a byly instalovány přístroje, které byly upevněny 20 šrouby. Operace neukazuje zavedení drátu do Malishova levého oka.

Malish byl oddělen od matky, když mu bylo 10 měsíců a byl prodán na mozkové výzkumy. Během let jsou Malishovi do mozku vkládány elektrody skrz komory, které jsou připevněny k jeho lebce.

Dánské kožešinové farmy

Dánská organizace Anima, jež pomocí vlastní kampaně bojuje proti nenasytnému kožešinovému průmyslu, provedla v létě 2009 šetření na dánských kožešinových farmách. Šetření odhaluje žití lišek a norků v otřesných podmínkách, stereotypní chování zvířat nebo trpící zvířata s neléčeným zraněním.

Záběry z dánských kožešinových farem (pod textem) byly také v úterý 27. října 2009 zveřejněny v dánské věřejnoprávní televizi. Zveřejnění šokujících životních podmínek zvířat, ihned po odvysílání otřásly celou dánskou společností a vyvolaly rozruch mezi tamními chovateli. Tamní chovatelé se dokonce snažili zdiskreditovat organizaci Anima a hledat viníky této otřesné skutečnosti všude, jen ne u sebe.

Jako výsledek tohoto šetření, dánský europslanec Dan Jorgensen, vyzval celou Evropskou Unii k zákazu chovu zvířat pro produkci kožešin, podobně jako tamní politické strany Enhedslisten a SF.

Kanadská vláda podává stížnost k WTO

Kanadská vláda požádala o formální konzultace u Světové obchodní organizace (WTO), což je prvním krokem v procesu podání stížnosti proti evropskému nařízení o zákazu obchodu s výrobky z tuleňů. Tento pokus o svržení právních předpisů Evropské Unie se však setkal s výsměchem Mezinárodního fondu pro ochranu zvířat (IFAW).

"Zákaz obchodu s výrobky z tuleňů v EU je jediný způsob, jak si evropská veřejnost může být jista, že nekupuje produkty z krutého komerčního lovu tuleňů. Kanada se arogantně snaží podstrčit mrtvé tuleně na trhy, kde je nechtějí", řekla Lesley O'Donnell, ředitelka IFAW EU.

Zákaz obchodu s produkty z tuleňů vstoupí v platnost dnem 20. listopadu 2009. Toto oznámení následuje zveřejnění nových právních předpisů v Úředním věstníku Evropské unie (Official Journal of the European Union), jež proběhlo v sobotu 31.listopadu 2009. Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1007/2009 vstoupí v platnost 20 dnů ode dne zveřejnění, jež je 20. listopad 2009. V praxi to znamená, že plný výkon tohoto nařízení počínaje 20. srpnem 2010.

"Lov tuleňů vedl k tomu, že zástupci veřejnosti a vlády citliví na otázky dobrých životních podmínek zvířat vyjádřili značné obavy ohledně bolesti, rozrušení, strachu či jiného druhu strádání, které zabíjení tuleňů a jejich stahování z kůže tak, jak jsou většinou prováděny, těmto zvířatům způsobují.",citováno z Úředního věštníku Evropské Unie.

Přestože EU dala najevo, že bude rázně hájit hodnoty svých občanů tváří v tvář WTO, kanadská vláda chce nepochopitelně zůstat u moci jakýmikoliv dostupnými prostředky a hodlá riskovat mezinárodní odsouzení.

Mezinárodního odsouzení není jediná věc, jež kanadská vláda je ochotna riskovat pro zajištění konzultací WTO. Otřesné je, že kanadská vláda odmítá zákaz dovozu kočičích a psích kožešin s obavou, že takový krok by ohrozil politicky motivované lobby u WTO: proti zákazu obchodu s výrobky z tuleňů v EU. V EU je zakázano obchodovat s kočíčí a psí kožešinou.

Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1007/2009 z Úředního věštníku Evropské Unie, můžete pečlivě nastudovat zde: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2009:286:0036:0039:CS:PDF

Stop the killing Dogs

Každý rok je v Jižní Koreji zabito více než 2 miliony psů. To znamená, že každý den je uškrceno, ubito či usmrceno elektrošoky více než 5 000 psů kvůli masu.

United Dogs and Cats spolu s místní organizací Korea Animal Rights Advocates (KARA) proto spustily petici, v níž požadují zákaz veškeré produkce psího masa. Potřebují získat aspoň 1 milion podpisů. Poté petici předají úředníkům v Soulu.

Stačí vyplnit jméno, e-mail, vybrat stát, ze kterého pocházíte, a stisknout "Sign the petition". Zabere Vám to jen několik vteřin. V současné době petici podepsalo přes 383 724 lidí z celého světa.

Podepsat se můžete na tomto odkazu: www.uniteddogs.com/stopkillingdogs/

You can help us change the life of millions of dogs.

International support against dog torture and dog meat consumption is the only way to put pressure on the South Korean government to protect animal rights for real and ban the dog meat industry in all forms. This petition will be presented to the Korean officials in Seoul by the Korea Animal Rights Advocates when at least or more than 1 million signatures have been collected.

This petition is different from any other petition made in support for Korean dogs because of its great scope. People across the world are able to see the "Stop Killing Dogs" page in English, French and in many other languages, and understand that it is not a harmless ancient tradition or anything inevitable.

Help us, Stop the killing Dogs: www.uniteddogs.com/stopkillingdogs/

Botox testy na zvířatech

Britská Unie za zrušení vivisekce (BUAV) provedla tajné vyšetřování uvnitř velkých laboratořích Velké Británie a zjistila velmi ošklivou pravdu o botox testování na zvířatech.

BUAV vyšetřovatelé zjistili, že ve Wickham Laboratories v Hampshire je každý rok krutě otráveno 74 000 myší pro výrobu botox roztoku. Podle vlastních záznamů Wickham Laboratories za pouhý jeden den v červenci 2009 bylo zabito 989 myší.

V Británii (a EU) je botox licencován jako lékařské ošetření, ale spíše je využíván pro své kosmetické využití. Jelikož je botox licencován pro lékařské ošetření, může být testován na zvířatech i přes zákaz kosmetických testů na zvířatech, který v Británii vstoupil v platnost již roku 1997.

Botox využívaný pro kosmetické účely je nejčastěji tvořen botulotoxinem. Botulotoxin je považován za jednu nejtoxičtější látku známou lidstvu a je nervovým toxinem. Wickham Laboratories tento nervový toxin testuje na zvířatech pro výrobu roztoku Dysport®, který je poté využíván u lidí pro přerušení nervosvalového spojení, čím se zabrání mimickému svalu ve smršťování se.

Nicméně jen málo lidí si uvědomuje jaký neustálý cyklus krutosti způsobuje botox testování zvířatům. Botox se testuje na zvířatech pomocí jednoho z nejkrutějších testů s názvem test LD50. LD50 je vypočítaná hodnota toxicity u níž se předpokládá, že během testování zabije celých 50% zvířat.

Při vyšetřování BUAV investigátoři zjistili, že se myším do dutiny břišní vstříkne botulotoxin, a pak laboranti pravidelně pozorují kolik jich zemřelo. Myši při botox testech se stávaly ochrnutými, případně lapaly po dechu až se udusily k smrti. Myši u nichž bylo nepravděpodobné, že by přežily do příští kontroly - byly vzaty na chodbu a hrubě na podlaze zabity porušením krku kuličkovým perem. Všechny myši, které přežili test LD50 byly na konec testu zabity plynováním nebo proříznutím hrdla. Míra utrpení byla jednoduše otřesná.

Sarah Kite, ředitelka Speciálních projektů organizace BUAV, říká: „Je absolutně nepřípustné, aby zvířata i nadále platila za naši marnivost a trpěla a umírala při těchto testech, ať už se dějí kdekoli. Veřejnost bude pobouřena, až se dozví, že kruté testování botoxu na zvířatech pokračuje. Žádáme všechny, aby se přidali k naší výzvě výrobcům botoxu s cílem ukončit tyto kruté testy jednou provždy.”

Alternativní metoda na místo botox testů na zvířatech

Vláda Velké Británie neplní svoji zákonnou povinost prosazovat všeobecně přijímaný koncept 3 R (Replacement, Reduction a Refinement) pro pokusy na zvířatech.

Test LD50 pro botulotoxin pro Dysport® má schválenou alternativu tzv. SNAP-25 test. SNAP-25 test je metoda při níž se nepoužívají živá zvířata, ale místo toho se měří aktivita toxinu ve zkumavce.

BUAV se domnívá, že by Spojené Království mělo tento test začít používat, jelikož má povinnost používat licencované testy na místo pokusů na zvířatech. SNAP-25 test je používán ve Spojeném Království od roku 1997 a je určen i pro testování roztoku Dysport®.

Komerční lov tuleňů v Novém Skotsku

Vláda Nového Skotska (nejvýchodnější pobřežní provincie Kanady) oznámila svůj záměr upravit zákon o ochraně chráněné oblasti zvané Scaterie Island. Důvodem této změny zákona je oficiálně povolit komerční lov tuleňů na ostrově Hay Island.
Ostrov Hay Island je součástí chráněné oblasti Scaterie Island, což je velký zalesněný ostrov v Atlantském oceánu u nejvýchodnějšího cípu Cape Breton v Novém Skotsku.

V posledních dvou letech bylo na ostrově Hay Island zabito tisíce tuleňů kuželozubých pro jejich kožešinu. Skupiny tamních ochránců zvířat říkají, že ostrov Hay Island je součástí chráněné oblasti Scaterie Island a podléhá tak zákonu Nového Skotska o ochraně chráněných oblastí. Zákon o ochraně chráněných oblastí stanovuje, že žádná fyzická osoba nesmí poškozovat, ničit nebo odcizit jakýkoliv fyzický objekt živý či neživý, včetně rostlin a zvířat z chráněné oblasti. Vláda Nového Skotska se však dnes snaží revidovat své vlastní právní předpisy a chce legitimizovat zabíjení tuleňů kuželozubých pro komerční účely na ostrově Hay Island.

Zástupci Mezinárodní humánní společnosti (HSI) a Atlantic Canadian Anti-Sealing Coalition mají dokumentovaný komerční lov tuleňů na Hay Island z roku 2008. Pozorovatelé tehdy zaznamenali 1261 zabitých tuleních mláďat během tří dnů. Tuleni tehdy byli ubiti tzv. hakapikem (což je těžký obuškovotý nástroj zakončen ostrým kovovým hrotem), dřevěnými pálky a někteří jedinci byli dokonce stahováni z kůže kobercovým nožem za vědomí. Vzhledem k nízké populaci tuleňů kuželozubých na ostrově Hay Island, tehdejší zabití více než tisíce tuleních mláďat znamenalo - téměř vyhubení všech mláďat.

Tuleni kuželozubý byli vystavěni extrémnímu lovu v posledním dvou století a stáli tváří v tvář úplnému vyhubení. Zatímco se populace těchto tuleňů pomalu začíná zotavovat, lobbisté kanadského rybářského průmyslu lpějí na tom, aby tuleni kuželozubý byli znovu zabíjeni pro nepotřebný produkt - čím je jejich kožešina. V posledních dvou letech tak bylo zabito 4700 tuleňů na ostrově Hay Island. Tento krok legitimizovat zabíjení tuleňů pro komerční účely v chráněné oblasti Hay Island je také zradou všech obyvatel Nového Skotska. Jelikož kanadský rybářský průmysl již dnes pociťuje dopady bojkotu kanadských mořských plodů ve Spojených státech Amerických a Evropě. Bojkot kanadských mořských plodů jen v USA způsobuje kanadskému rybářskému průmyslu ztrátu více než 750 milionů dolarů a bude pokračovat do úplného ukončení komerčního lovu tuleňů v Kanadě.

Ringling Bros turné v Německu zrušeno

V červenci tohoto roku získala organizace Lidé za etické zacházení se zvířaty (PETA) - šokující záběry týrání slonů z cirkusu zvaného : Ringling Bros a Barnum & Bailey Circus. Šokující záběry byly tehdy sestříhané a zveřejněné. (Video pod textem.)

PETA na podnět těchto šokujících záběrů spustili celosvětovou kampaň proti tomuto cirkusu, kde zvířata žijí ve špinavých klecích a jsou nucena vystupovat pod neustálou hrozbou trestu. Kampaň neustále probíhá a můžete se do ní zapojit zde: www.ringlingbeatsanimals.com

PETA již ve své kampani dosáhli některých úspěchů. Jedním z úspěchů bylo například stažení triček z trhu společností Delia's clothing company, která obsahovala reklamu Ringling Bros.

Když bylo PETA/Německo zjištěno, že Ringling Bros a Barnum & Bailey Circus má naplánované turné po Německu již na letošní listopad, ihned se pustili do diskusí, jak zastavit turné. Vzhledem k tomu, že mnozí Němci (podobně jako Češi) nejsou s krutostí, která se odehrává v Ringling Bros cirkusu obeznámeni, PETA/Německo začali informovat tamní veřejnost o bití a zneužívání zvířat v tomto cirkusu.

Zděšeni myšlenkou, že uvězněná, týraná a zanedbávaná zvířata budou muset vystupovat po celém Německu, PETA kontaktovali tisíce lidí a správce každé arény, ve které měla probíhat představení Ringling Bros cirkusu a vyjádřili své obavy.

Tímto úsilím dokázali PETA/Německo, že nebude nikde v Německu Ringling Bros cirkus vystupovat a je potvrzeno, že ruší svoje tamní turné!

Bear Dreams - Sny medveďov

Po celom svete sú medvede ešte stále vystavené extrémnej krutosti. Hrozivé zábery, kde sú medvede nútené vystupovať v cirkusoch a kde na nich púšťajú psov kvôli športu, nám kladú otázku: kedy sa toto kruté zaobchádzanie skončí?

Keď Jill Robinson držala labku uväzneného medveďa v Číne, predsavzala si, že ukončí takéto utrpenie. "Tá medvedica vlastne naštartovala celý tento sen o záchrane medveďov v Číne", vysvetľuje Jill so slzami v očiach, kedy spomína na ich stretnutie. "Začala cieľ, ktorého sa nikdy, nikdy nevzdáme, kých neukončíme chov medveďov v Číne."

Lenže šokujúce zaobchádzanie s medveďmi nie je limitované len na Čínu. V Rusku sú medvede násilne prebúdzané zo zimného spánku a zabíjané, aby od nich ľudia zobrali mláďatá a mohli ich predať. Zatiaľ čo v Turecku násilne prepichujú medveďom nosy a sú pobádané, aby "tancovali pre turistov". Šokujúca a smutná reportáž.

Pozrite si to online tu so slovenskými titulkami:



Článek spolu s videem je převzat z http://stopcirk.blogspot.com/. Tento Slovensko-český blog se zaobírá poukazováním a vzděláváním ohledně utrpení, které přináší do života zvířat cirkusy a podobná zařízení.

Komerční lov lachtanů v Namibii

Každým rokem je v Namibii komerčně zabito desetitisíce lachtanů jihoafrických pro kožešiny. Po kanadském komerčním lovu tuleňů je namibijský lov lachtanů největším lovem mořských savců na světě, přesto je namibijský lov pro většinu světa zcela neznámý. Důvod je jednoduchý: narozdíl od kanadského komerčního lovu tuleňů, namibijský lov lachtanů není takřka dokumentovaný.

Namibie je jedinou jihoafrickou zemí, která dovoluje komerčně lovit lachtany. Vybíjení lachtanů se odehrává především na dvou místech namibijské pevniny, kde jsou početné kolonie lachtanů jihoafrických. Od počátku července až po listopad komerční lovci zabíjí průměrně 80 000 lachtanů ve věku od 7 až 11 měsíců života. Narozdíl od tuleňů grónských, kteří se zabíjejí pro kožešiny v Kanadě nejsou lachtani jihoafričtí ohroženi táním ledovců a jejich počty jsou hojné. Cites (Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy) také neuvádí lachtana jihoafrického za druh ohrožený vyhynutím, ale uvádí, že jejich přežití závisí na ochranných opatřeních. Což je jedním z více důvodu proč lachtany jihoafrické chránit.

Chránit tyto úžasné mořské savce je nutně také z etických důvodů. Podobně jako tuleni v Kanadě, jsou lachtani v Namibii zabíjeni velmi krutou metodou. Mohou být zastřeleni, avšak v drtivé většině případů je lovci zasahují do hlavy kyjem nebo tzv. hakapikem, což je těžký obuškový nástroj zakončen kovovým hákem. Poté co jsou lachtani ubiti, lovci život lachtanů ukončí bodnutím nožem do jejich srdce. Pravděpodobně ne zřídka se stává, že jsou někteří lachtani stahováni z kůže zaživa, vzhledem k rychlosti a intenzitě s jakou se lachtani zabíjejí.

Mimojiné kvóty pro počet zabitých lachtanů v kombinaci s přírodní třiceti procentní úmrtností lachtaních mláďat v prvních týdnech života, může vést k úplnému vyhlazení celé populace tuleních mláďat v jedné sezoně.

Kampaň Bont voor Dieren

Bont voor Dieren je nizozemská organizace, která se specializuje na ukončení chovu a lovu zvířat pro kožešiny. Svých cílů se snaží dosáhnout prostřednictvím veřejného vzdělávání, mediálních akcí, veřejných kampaní, právních postupů a silným politickým lobby. Bont voor Dieren působí jak v Nizozemsku, tak i mezinárodně. Bont voor Dieren je také členskou organizací - Fur Free Alliance.

Jedním z cílů Bont voor Dieren je ukončit komerční lov lachtanů v Namíbii a dokumetovat jej. Tohoto cíle chce Bont voor Dieren dosáhnout pomocí přijetí opatření proti lovu tuleňů v Namibii a kampaní s heslem: "Bloed op het strand" (Krev na pláži). Průběh této kampaně můžete sledovat zde: Bont voor Dieren.

Bojkot kanadských mořských plodů v EU

V návaznosti na nedávné schválení zákazu obchodu s výrobky z tuleňů v Evropské Unii, Mezinárodní humánní společnost (HSI) zahajuje bojkot kanadských mořských plodů v Evropě. Povzbuzením restaurací, kuchařů a spotřebitelů k bojkotu kanadských mořských plodů má HSI v úmyslu přimět kanadský rybářský průmysl k ukončení lovu tuleních mláďat pro komerční účely. K bojkotu kanadských mořských plodů se již připojují i první pražské luxusní restaurace na výzvu české organizace pro ochranu zvířat - Svoboda zvířat.

V posledních pěti letech bylo na kanadské půdě zabito více než jeden milion mláďat tuleňů grónských pro komerční účely, nejedná se tedy o lov tuleňů pro obživu, který lze zaznamenat u domorodých kmenů (např. Inuitů). Kanadský komerční lov tuleňů je tak největší porážkou mořských savců na Zemi. Každoroční zabíjení tuleňů je činnost prováděna komerčními rybáři z východního pobřeží Kanady, kteří vydělávají jen zlomek jejich ročního příjmu zabíjením tuleňů (letos rybáři vydělali v průměru jen 400 000 dolarů prodejem výrobků z tuleňů, jen v USA bojkot kanadských mořských plodů způsobuje rybářům ztrátu 750 milionů dolarů) .

"Expanding the boycott of Canadian seafood to Europe is a logical next step in our campaign to end Canada's commercial seal slaughter," said Mark Glover, director of HSI/UK. "The European Union took the historic step of banning its trade in products of commercial seal hunts. Now, by not purchasing Canadian seafood products, European citizens are showing their support for putting an end to the bloody slaughter of baby seals."

HSI spolu s mateřskou organizací The Humane Society of the United States (HSUS) zahájila bojkot kanadských mořských plodů v USA již v roce 2005. Bojkot k dnešnímu dni získal podporu v USA více než 5500 provozoven (restaurací, obchodů, aj.) a 650 000 osob. S pomocí evropských provozoven a spotřebitelů HSI doufá, že se číslo bojkotujících mnohokrát zvýší, jelikož trh v EU je třetím největším pro obchod s kanadskými mořskými plody.

Mezinárodní humánní společnost (HSI) spustila také webové stránky na téma bojkotu kanadských mořských plodů v Evropě. Tento web lze najít zde: ProtectSeals.eu

Kanada sympatizuje se zabíjením psů a koček

Kanadští vládní úředníci vyzvali kanadského ministra zemědělství Gerryho Ritze, aby nenásledoval Evropskou Unii a Spojené státy Americké v zamezení obchodu s kočičí a psí kožešinou.

Důvod tohoto kontroverzního rozhodnutí je jediný: Kanadští politici mají velký zájem o pokračování krutého a zbytečného zabíjení tuleňů pro kožešiny a jiné produkty.

Kanadská vláda má obavy z toho, že by přijetím zákazu obchodu s kočičí a psí kožešinou ve své zemi, výrazně oslabila své úsilí (lobbing) o zrušení zákazu obchodu s výrobky z tuleňů v zemích, kde tento zákaz platí (např. v Evropské Unii, Spojených státech, Rusku, atd.) - jelikož zákaz obchodu s výrobky z tuleňů ve třiceti zemích světa ohrožuje pokračování kanadského komerčního lovu tuleňů.

Kanadská vláda svým jednáním opět dala jasně najevo, že hodlá pokračovat v zoufalé mezinárodní ostudě, o kterou tak nebývale pečuje. Zoufalost kanadské vlády dokazuje například fakt, že se kanadský parlament na protest proti schválenému zákazu obchodu s výrobky z tuleňů v EU pokoušel prosadit, aby sportovní uniformy kanadských atletů pro olympiádu ve Vancouveru v roce 2010 obsahovaly kožešinu z tuleňů. Kanadský olympijský tým to ale hned odmítl se zdůvodněním, že nesouhlasí s politizací olympijských her. Dalším kanadským zoufalým činem bylo snězení části syrového tuleního srdce kanadskou guvernérkou Michaelle Jean. Také jejím záměrem bylo protestovat proti evropskému nařízení...

HSUS MySpace Page | Get web badges

4,5 milionu zvířat bude zřejmě ušetřeno od krutosti

Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) tento týden oznámila nové nařízení pro testování toxicity na zvířatech, které ušetří přibližně čtyři a půl milionu zvířat od utrpení v laboratořích Evropské Unie.

Tato velmi pozitivní zpráva z Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) je reakcí na podrobný dopis, který minulý měsíc zaslaly agentuře evropské organizace pro ochranu zvířat (ECEAE, PETA, BUAV, HSI a Eurogroup for Animals). Dopis byl napsán poté, co chemické společnosti oznámily, že budou podle nového usnesení REACH (registrace, hodnocení a povolení chemických látek) opakovaně provádět testy toxicity na zvířatech.

V dopise evropské organizace vyjádřily své obavy a nebezpečí z opakovaného testování toxicity na zvířatech v rámci REACH a vysvětlily, jak se vyvarovat zbytečnému testování.

ECHA proto vydala nové pokyny, které chemickým společnostem nařizují, aby neprováděly počátečně ověřování toxicity, jsou-li plánované podrobnější testy během pozdějších fázích REACH. Tímto nařízením bude tedy s největší pravděpodobností ušetřeno přibližně čtyři a půl milionu zvířat od krutosti v rámci pokusných laboratoří EU.

Eukanuba & Iams: psí a kočičí potraviny krutosti

Obrázek šťastných psů pobíhajících na poli v reklamách společnosti Iams je na hony vzdálen od reality v laboratoři, kterou společnost Iams využívá k provádění výzkumu potravin. Tajná spolupracovnice organizace PETA (People for the ethical treatment of animals) působila v laboratoři a odhalila tyto skutečnosti:

• Dělníci se zmiňovali o psech, kteří leží mrtví ve svých klecích.

• Tmavé psí boudy podobné vězeňským kobkám, ve kterých je v létě vedro k zadušení a v zimě mráz.

• Psi donekonečna obcházejí svá malá vězení, trpí samotou a nudou.

• Psi naskládaní na studenou betonovou podlahu po zákroku, při kterém jim byly odstraněny velké části stehenních svalů.

• Hrdly psů byly prostrčeny hadice, aby byly nuceni polykat rostlinný olej.

• Psi s tak zanedbaným zubním kamenem, že kousání je pro ně bolestivé.

• Veterináři s neodpovídající kvalifikací a bez zkušeností v provádění invazivních zákroků.

Zástupci společnosti Iams viděli zvířata ve strašlivých podmínkách - a neudělali pro ně nic. Nereagovali dokonce ani na prosby spolupracivnice PETA, že by psi měli dostat podložky na odpočinek, hračky a společnost, protože je zoufale potřebují.

K její hrůze ředitel laboratoře nařídil, aby psům byly odstraněny hlasivky, protože ho jejich vyděšené a osamělé štěkání popuzuje. Když organizace PETA zveřejnila toto svědectví, zástupci společnosti Iams lhali a tvrdili, že neměli vůbec ponětí, jaké jsou podmínky v laboratoři. Přitom ji pravidelně navštěvovali jejich vlastní zaměstnanci!

Společnost Iams poté styky s laboratoří přerušila. Ovšem společnost Iams a její vlastník, společnost Procter & Gamble (P&G), stále obchodují s desítkami externích laboratoří, které mohou být právě tak špatné jako ta, ve které PETA provedli průzkum. Společnost Iams provádí také výzkumy na psech a kočkách na svém vlastním pracovišti, do něhož zástupcům organizace PETA zakazuje přístup.

Máte-li rádi psy a kočky, nekupujte výrobky společnosti Iams a Eukanuba. Kupujte pouze potraviny pro psy a kočky, které jsou zkoušeny doma, a ne v laboratoři. Seznam společností najdete na internetové stránce IamsCruelty.com.

Na videu níže můžete vidět záběry z utajeného šetření:

Dvě kožešinové farmy v ČR končí

Po mnohaletém úsilí českých aktivistů pro ochranu zvířat, včetně aktivistů ze Svobody zvířat ukončily činnost dvě rozsáhlé české kožešinové farmy. Jednou z farem je kožešinová farma v Souměři na Tachovsku, kde mimo jiné byl utajeně zaměstnám aktivista Svobody zvířat a druhou farmou je kožešinová farma v Příkazech z Moravskoslezského kraje. Obě kožešinové farmy se soustředily především na chov lišek.

V České Republice se v současnosti chová přibližně 40 000 zvířat pro produkci kožešin. Na sedmi největších farmách se chovají především norci nebo lišky, další farmy se soustředí na chov býložravců (činčil). Nyní z těchto farem můžeme s radostí odepsat dvě.

Přibližně 68% občanů ČR nesouhlasí se zabíjením zvířat pro kožešinu, plus nynější uzavření dvou větších kožešinových farem by se mohlo stát nadějí hybné síly pro ukončení činnosti dalších kožešinových farem v ČR.

Citáty a slova slavných

John Stuart Mill, *1806 †1873, anglický filosof a ekonom: "Máme-li jistotu, že určitá praxe způsobuje mnohem víc utrpení zvířeti, než poskytuje užitku člověku, je to praxe morální nebo nemorální? A jestliže se lidé nevynoří z bahna egoizmu a jednohlasně neodpovědí "Ne", pak ať je navždy prokletá morálka, založená na užitku."

Abraham Lincoln (1809-1865, 16. prezident USA): "Zastávám se práv zvířat stejně jako lidských práv. Teprve tak jsem celým člověkem."

Rabíndranáth Thákur, *1861 †1941, indický básník: "Dokážeme jíst maso jedině proto, že nemyslíme na to, jak je to kruté a hříšné. Existuje mnoho zločinů, které jsou dílem člověka a jejichž zlo plyne z opuštění zvyků, obyčejů a tradic. Ale krutost mezi ně nepatří. Je to smrtelný hřích a nepřipouští žádné argumenty ani racionalizace. Jen jestliže nedovolíme svým srdcím, aby ztvrdla, vyvarují se krutosti a vždy budou jasně slyšitelná. Ale my dovolujeme, aby se v nás bezstarostně zahnízdila krutost - a ten kdo se liší, se nám zdá divný... Jestliže umlčujeme své city i přesto, že pociťujeme lítost, jen proto, abychom dělali to, co druzí, a parazitovali na životě, urážíme všechno, co je v nás dobré. Rozhodl jsem se jít vegetariánskou cestou."

Richard Wagner (1813-1883, německý hudební skladatel): "Nevím jak bude Bůh jednou hodnotit moji celoživotní práci. V posledních týdnech jsem napsal padesát stran partitury Parsifala a zachránil jsem život třem psům. Uvidíme, na kterou stranu se vyhýlí miska vah."

"Pohled na býka obětovaného bohům v nás vyvolával dés, proto je dnešní každodenní krvavá lázeň v hygienicky čistých jatkách pečlivě ukrytá před zraky těch, kdo si pochutnávají na kusu těla zavražděného domácího zvířete, upraveného tak, aby nebylo k poznání. Od nynějška by nám mělo záležet pouze na tom, abychom navzdory náboženství soucitu, vyznávajícímu dogma prospěšnosti, položili pevné základy nového smýšlení. Co můžeme očekávat od náboženství, které nemá soucit se zvířaty?"

Henri David Thoreau (1817-1862, americký spisovatel a filosof): "Nepochybuji o tom, že je osudem lidského rodu v průběhu pozvolného vývoje opustit obyčej pojídání zvířat."

Viktor Hugo Básník , romanopisec 1802 -1885: "Není pochyb o tom, že součástí osudu lidského rodu je postupný vývoj ve směru zanechání jedení masa, stejně jako se divošské kmeny přestaly navzájem pojídat poté, co vešly do styku s civilizovanějšími národy."

Fjodor M. Dostojevskij (1821-1881, ruský spisovatel): "Člověče, nevyvyšuj se nad zvíŕata! Jsou nevinná. Ty však svou povýšeností poskvrňuješ Zemi a vlečeš za sebou stopy své zkaženosti."

"Miluj zvířata, měj rád každou rostlinu a každou věc! Budeš-li mít všechno rád, v každé věci se ti zjeví boží tajemství a nakonec obejmeš láskyplně celý svět."

Lev Tolstoj (1828-1910, ruský spisovatel a kritik společnosti): "Když se člověk vážně a upřímně snaží jít morální cestou, to první, od čeho se musí odvrátiť, je pojídání masa. Nehledě na náruživosti, které masitá strava probouzí, je jednoduše nemravná, protože podporuje vraždění, čin odporující veškerým mravním zásadám."

"Člověk může žít a být zdráv bez toho, že by pro svou obživu zabíjel zvířata. Jestliže tedy maso jí, je pro uspokojení svých chutí spoluviníkem zabíjení. Takové jednání je nemorální. Je to tak prosté, tak nesporné, že není možno nesouhlasit. Protože však většina si ještě stále na mase pochutnává, považuje se to za oprávněné a říká se s úsměvem: Vždyť pěkný steak je moc dobrý, s potěšením si ho dám k obědu. Od zabíjení zvířat k vraždám lidí je jen krůček, stejně jako od trýznění zvířat k mučení lidí."

"Pojídání masa je pozůstatkem největší krutosti; přechod k vegetariánství je prvním a nejpřirozenějším projevem osvícení."

"Vegetariánství je kritériem, podle kterého lze poznat, zda je úsilí o morální dokonalosti
míněno vážně."

Wilhelm Busch (1832-1908, německý malíř a básník): "Opravdová lidská kultura začíná teprve tehdy, když za kanibalismus platí nejen lidožroutství, ale i každé pojídání masa."

Émile Zola (1840-1902, francouzský spisovatel): "Věc zvířat stavím výš než obavu abych nebyl směšný. Je neoddělitelně spojena se záležitostmi lidí, a to takovou měrou, že každé zlepšení našich vztahů ke zvířecímu světu nezbytně musí znamenat i krok vpřed na cestě k lidskému štěstí."

August Bebel (1840-1913, spoluzakladatel a vůdce německé sociální demokracie): "Stejnou měrou jak se povznáší kultura, nastupuje očividně na místo masité stravy strava rostlinná."

Karl May (1842-1912, německý spisovatel): "Kdyby jen lidé věděli jaké účinky má druh a úprava jídla! Mohly by se o tom psát knihy a stejně by to bylo marné. Jako šdesátiletý se teď cítím tělesně a duševně pořád tak mladý a mám stejnou chuť do práce jako ve dvaceti. Za to musím poděkovat především tomu, že jím velice prostě a tak málo jak je to jen možné. Jen ovoce jím po celý rok co hrdlo ráčí." (Jako Kara Ben Nemsi, "V říši stříbrného lva")

Romain Rolland *1866 †1944, spisovatel: "Utrpení zvířat je pro svědomí člověka daleko nesnesitelnější než lidské utrpení. Neboť lidské utrpení je aspoň pokládáno za zlo, a kdo je způsobí, je zločinec. Ale tisíce zvířat vraždíme každý den zbytečně a bez stínu lítosti. A kdo by se o tom zmínil, dělal by se jen směšným."

Matthew Scully, *1959, republikán, katolik, vegetarián, pracoval v administrativě Bílého domu za Bushe: "Lze říci, že to, co činí člověka opravdu lidským, je právě jeho schopnost pochopit, že utrpení zvířete je důležitější než požitek z kousku masa."

Bertha von Suttner (1843-1914, rakouská spisovatelka a pacifistka, laureátka Nobelovy ceny míru 1905): "Pravděpodobně devadesát ze sta vzdělaných a citlivých lidí by se už dnes nedotklo masa, kdyby museli zvíře sami zabít nebo podříznout."

"Kdo dokáže poslouchat křik oběti, dokáže dívat se na jejich zoufalý odpor, a pak, sotva se vzdálil z dohledu a doslechu, je mu křik i odpor lhostejný - ten má dobré nervy, ale nemá srdce."

"Smrt sama o sobě není nic strašlivého. Hrozný je však strach ze smrti a fyzické utrpení. Žádný mravný člověk nepochybuje o tom, že strachu a utrpení by se měla zabíjená zvířata jak jen možno ušetřit. Jsem přesvědčena, že jednou přijde doba, kdy se nikdo víc nebude chtít živit mrtvolami, kdy se nenajde nikdo ochotný zabíjet zvířata vlastní rukou. Kolik je už dnes mezi námi lidí, kteří by nikdy nejedli maso, kdyby museli sami vrazit nůž zvířeti do krku!"

Peter Rosegger (1843-1918, rakouský spisovatel): "Zvíře má stejně citlivé srdce jako ty. Zvíře cítí radost i bolest jako ty. Zvíře má stejný strach ze smrti jako ty. Zvíře má stejné právo na život jako ty."

Peter Singer , *1946, filozof, autor knihy Osvobození zvířat: "Dokud jsou lidé ochotni kupovat výrobky z velkochovů, všechny ostatní formy protestu a politických akcí žádnou zásadní reformu nepřinesou. Lidé, kteří bohatnou z vykořisťování velkého počtu zvířat, nepotřebují náš souhlas. Potřebují naše peníze. Obchod s mrtvolami zvířat, která chovají, je hlavním zdrojem jejich zisku. Budou užívat intenzivní metody chovu tak dlouho, dokud budou moci prodávat, co těmito metodami vyprodukovali, a vždy budou mít dost prostředků, aby bojovali proti reformě metod politicky, a budou se moci proti kritice hájit tím, že poskytují veřejnosti jen to, co si žádá."

"Všechny argumenty o nadřazenosti člověka nemohou popřít fakt , že v utrpení jsou si lidé a zvířata rovni."

"Bolest a utrpení jsou špatné a mělo by jim být zabráněno nebo by měly být minimalizovány a to bez ohledu na rasu, pohlaví nebo druh živočicha, který trpí. Jak těžká bolest je záleží na tom, jak je intenzivní či jak dlouho trvá, ale bolest té samé intenzity a trvání je shodně špatná, ať už je pociťována člověkem či bytostí jiného druhu."

Lao-c´ (asi 604-517 př.Kr., čínský filosof): "Buďte dobří k lidem, rostlinám i zvířatům. Lidi ani zvířata nepronásledujte, nepůsobte jim utrpení."

Sir Isaac Pitman (1813-1897, vynálezce anglické stenografie): "Pohnutky vegetariánství by měly být zdůrazňovány víc než je obvyklé, aby se staly apelem na mravní uvědomění. Co bychom nečinili sami, nečiňme ani prostřednictvím jiných. Nemám mravní námitky proti tomu, abych si vyčistil boty, utřel prach na stole nebo zametl kancelář. Moje city nezraní ani konání stovky jiných prací. Nemohl bych ale porazit býka, zabít ovci či dokonce jehně, zakroutit krkem kuřeti. Jestliže to nedokážu udělat aniž bych zradil své nejlepší city, odmítám nechat to udělat někoho za mne, jeho city by to přece zranilo stejně jako moje. Jestli pro naši dohodu nemluví nic jiného než tento důvod, stačí mi to k tomu, abych se zavázal k bezmasému stravování." (Z dopisu Manchesterské vegetariánské společnosti, 1875.)

Albert Einstein: "Nic nepřispěje k lidskému zdraví a zvýšení šance na přežití života na Zemi více než vývoj k vegetariánství."

Buddha (asi 560-480 př.Kr., indický filosof a osvícenec): "Všichni tvorové chtějí žít šťastně, žádný se nechce potkat s neštěstím! Po celý život buďme pomocníky jiných. Každá bytost se vyhýbá trýzni, každému je život milý. Ztotožni se s každým tvorem, nikoho netrýzni a nezabíjej."

"Vzdát se masitého jídla znamená ponořit se do proudu směřujícího k nirváně."

Konrad Lorenz. *1903 †1989, zakladatel etologie: "Ochrana přírody a ochrana zvířat souvisí bezesporu s hodnotovým systémem lidí. Navrhoval jsem takový experiment, který by dosvědčil přítomnost určitých hodnot v každém člověku. Představte si dlouhý stůl. Na stole leží obrovský dlouhý nůž - mačeta. Vedle něj leží hlávka salátu, škeble, mlok, žába, myš, kočka, pes, štěně, šimpanzí mládě a lidské mládě. Pokusná osoba dostane do ruky mačetu a má rozseknout jediným mávnutím jeden z vystavených objektů na dvě půlky. Každý, kdo nerozsekne salát, propadl, je proklet! - Většina lidí si bohudík zachovala ten správný cit pro hodnoty."

Jitka Stehlíková, básnířka: "Kromě lhostejnosti většiny a sadismu primitivů mě nejvíc rozhořčuje argumentace řady vzdělaných lidí, že zvířata nemohou mít žádný práva, neboť je neumějí sdělit, formulovat a brát se za ně. Každý kdo jen krůčkem poodstoupí z pozic atropocentrismu, zjistí, že svá přirozená práva na důstojný život mají nejen lidé, ale stejně tak zvířata a další živé bytosti, včetně živlů, ostatně celá planeta je živoucí bytost. Povinnosti vyplývající z lidské přirozenosti je uskutečnit a chránit práva nejen lidská, ale kromě jiných také práva zvířat. Ti, kteří se o to pokoušejí, jsou většinou zesměšňováni a uráženi, jejich činnost bagatelizována. Přesto i ta nejmenší pomoc zvířatům vede v důsledku k záchraně člověka a je s ní nerozlučně spojena."

Herbert George Wells, *1866 †1946, anglický romanopisec a historik: "V celé Utopii nenajdeme maso. Bývalo tam. Ale teď už nesneseme pomyšlení na jatka. A mezi lidmi, kteří jsou dnes vzdělaní a zhruba na stejné úrovni tělesné jemnosti, je prakticky nemožné najít někoho, kdo by rozčtvrtil mrtvého vola nebo prase. Nikdy jsme nezdůrazňovali hygienický aspekt jedení masa. Rozhodl tento další aspekt. Stále si pamatuji, jak jsem se jako chlapec radoval , když uzavřeli poslední jatka."

Empedoklés (asi 483-423 př.Kr., řecký filosof a prorok): "Cožpak už neskončíte s tím prokletým zabíjením? Nevidíte, že tou zaslepenou nevědomostí ničíte sami sebe?"

Horatius (65-8 př.Kr., římský básník): "Měj odvahu být moudrým! Přestaň zabíjet zvířata! Kdo oddaluje počátek správneho života, podobá se rolníkovi čekajícímu až vyschne řeka, aby ji mohl přejít."

Ovidius (43 př.Kr. - 17 n.l., římský básník): "Za časů, kterým říkáme "zlaté", byly stromy plné ovoce, půda nám skýtala bohatství rostli a člověk neměl ústa poznamenaná krví. Ptáci volně létali ve vzduchu, zajíc beze strachu kličkoval po poli, ryby nebyli bezelstnými obětmi lidí. Nikde nečíhala zrada, nepanovala nespravedlnost, všude vládl mír. V časech, ktoré přišli potom, strůjci zla opovržlivě haněli jednoduchou, čistou přírodní potravu a nacpávali svá tlustá břicha pokrmy pocházejícími z mrtvol. Tehdy se lidé vydali na nesprávnou cestu."

Humphrey Primatt, angl. kněz, Pojednání o povinnosti soucitu a hříchu krutosti ke zvířatům, 1776: "Bolest je bolest, je jedno je-li působena člověku nebo zvířeti…člověk i zvíře jsou si vědomi bídy i bolesti. Můžeme říkat, k čemu je náboženství, kterému věříme, ale krutost je ateismus, můžeme se chlubit křesťanstvím, ale krutost je nevěra. Můžeme vyznávat svou víru, ale krutost je největší kacířství."f

František z Assisi (1182-1226, italský světec, zakladatel františkánskeho řádu): "Bůh si přeje, abychom stáli při zvířatech potřebují-li pomoc. V ohrožení má každá živá bytost stejné právo na ochranu."

"Všechna pozemská stvoření cítí stejně jako my, všechna usilují o štěstí. Všechny živé bytosti milují, trpí a umírají jako my, všechny články díla všemocného Stvořitele jsou si rovny, jsou to naši bratři."

Leonardo da Vinci (1452-1519, italský umělec, technik a vědec): "Věru je člověk králem zvířat, vždyť jeho ukrutnosť přesahuje tu jejich. Žijeme ze smrti jiných, jsme jejich pohřebištěm!"

"Už v mladém věku jsem se zapřísáhl, že nebudu jísť maso. Přijde čas, kdy budou lidé pohlížet na zabíjení zvířat stejně jako dnes na zabíjení lidí."

Voltaire (1694-1778, francouzský filosof a spisovatel): "To otřesné krveprolévání, dnes a denně se odehrávající na jatkách a v našich kuchyních, se nám už nezdá být ničím zlým; naopak, považujeme tyhle ohavnosti za požehnání Páně a v modlitbách mu děkujeme za to vraždění. Může však být něco odpornějšího než živit se masem mrtvol?"

Benjamin Franklin (1706-1790, americký vynálezce a politik): "Konzumace masa je nenápadná vražda."

Albrecht von Haller (1708-1777, švýcarský učenec, lékař a spisovatel): "Bezmasá strava člověka plně uživí, prodlouží mu život a léčí nebo předchádzí nemocem připisovaným hustotě nebo nečistotě krve."

Jean-Jacques Rousseau (1712-1778, francouzský filosof, pedagog a spisovatel; razil heslo "Zpět k přírodě!"): "Chuť na maso není člověku dána přírodou, dokazuje to odpor dětí proti masitým pokrmům. Děti dávají přednost rostlinné potravě, pečivu, ovoci, mléčným výrobkům a pod. Je nejvýš důležité nevymlouvat jim původní přirozené chutě a nenavádět je ke konzumaci masa. Je přece jisté, že výrazní jedlíci masa jsou všeobecně ukrutnější a divočejší než jiní lidé."

Denis Diderot (1713-1784, francouzský filosof a encyklopedista): "Což nemáme dost potravy aniž bychom potřebovali krev? Nepovzbuzujeme lidi k ukrutnostem dovolujeme-li jim vrážet nůž do srdce zvířete?"

Carl Linné * 1707 †1778, botanik, zoolog: "Žádám tě a žádám celý svět, ukažte mi rodový znak, kterým by se dal odlišit lidoop od člověka. Za sebe mohu s naprostou jistotou prohlásit, že nevím o žádném. Kéž by mi někdo jeden takový udal. Kdybych však býval nazval člověka lidoopem a obráceně, celá církev by mne uvrhla do klatby. Možná, že jako přírodovědec jsem to měl udělat."

Immanuel Kant (1724-1804, německý filosof): "Ukrutnost ke zvířatům odporuje povinnosti, kterou má člověk sám k sobě."

Isaac Bashevis Singer, *1904 †1996,spisovatel: "Moje závěť obsahuje pokyny pro můj pohřeb, při kterém nepůjdou za rakví truchlící pozůstalí, ale stádo volů, ovcí, prasat, drůbeže a malé přenosné akvárium s živými rybami, a všechna zvířata si obléknou bílý závoj na počest člověka, jenž by raději zahynul, než by jedl sobě blízké bytosti.

Zajisté, aby Nekonečný mohl stvořit svět, musel ztlumit své Světlo; protože bez utrpení nemůže existovat svobodná volba. Ale protože zvířata nebyla nadána svobodnou volbou, proč by měla trpět?

Jeremy Bentham (1748-1832, anglický filosof a právník): "Snad jednou nadejde den, kdy i zbytku živoucího stvoření budou vrácena práva, která mu mohla býti odňata pouze tyranií. Francouzi již prokázali, že tmavá barva kůže není žádným důvodem k tomu, aby byla lidská bytost ponechána bez ochrany svévoli kdejakého trýznitele. Snad si jednoho dne nakonec uvědomíme, že ani počet nohou, ochlupenost pokožky nebo zakončení os sacrum nejsou dostatečným důvodem k tomu, abychom témuž osudu ponechali kteroukoli citlivou bytost. Neboť podle jakého jiného znaku bychom měli načrtnout hraniční čáru? Měla by to být schopnost uvažovat, nebo snad schopnost hovořit? Dospělý pes nebo dospělý kůň jsou mimo jakoukoli pochybnost mnohem rozumnější i mnohem společenštější než novorozenec starý jeden den, jeden týden, či dokonce jeden měsíc. Ale i za předpokladu, že by tomu bylo jinak, změnilo by se na věci něco? Otázka totiž nezní Mohou myslet? ani Mohou hovořit?, nýbrž Mohou trpět?"

Johann Wolfgang von Goethe (1749-1832, německý básník a přírodovědec): "Nábožná úcta k nižším tvorům zahrnuje přirozeně také říši zvířat a ukládá lidem povinnost ctít a ochraňovat bytosti stojící na nižším stupni než člověk."

Pythagoras, legendární řecký filosof, matematik a astronom: "Dokud budou lidé masakrovat zvířata, budou zabíjet i jeden druhého. Ten kdo seje vraždu a bolest, nemůže sklízet radost a lásku."

Seneca, *4? př.Kr. †65 po Kr.., římský filosof, dramatik a státník: "Jestliže jsou pytagorejské zásady zdržování se masa správné, napomáhají nevinnému životu. Jestliže nejsou správné, učí nás alespoň šetřit život. A jestliže se zbavíme své ukrutnosti, není to žádná ztráta. Beru vám pouze potravu lvů a supů. Zdravý rozum získáme pouze tehdy, oddělíme-li se od stáda. Sama skutečnost, že většina lidí něco schvaluje, je důkazem, že takový názor nebo postup není správný. Neptejme se, co je obvyklé, ptejme se co je nejlepší. Milujme umírněnost - buďme spravedlivý - zdržujme se prolévání krve."

Jean Paul (1763-1825, německý básník): "Spravedlivý Bože! Z kolika hodin zvířecího utrpení spřádá člověk jedinou slavnostní minutu pro svůj mlsný jazyk!"

Alexander von Humboldt (1769-1859, německý učenec, zakladatel vědecké fytogeografie): "Ukrutnost vůči zvířatům se nesnáší s opravdovou vzdělaností, nemůže se vyskytnout tam, kde vládne učenost. Je jednou z nejtypičtějších neřestí nižšího, nešlechetného národa. Všechny národy se dnes chovají ke zvířatům více či méně barbarsky. Je lživé a sméšné zdůrazňují-li při každé příležitosti svou zdánlivě vysokou kulturu a přitom se každodenně dopouštějí nejohavnějších ukrutností na bezbranných tvorech, anebo jim alespoň lhostejně přihlížejí. Jak se divit, že se tyto takzvané kulturní národy ocitají stále více na cestě k úpadku?"

"Kde žije jeden lovec, může žít deset pastýřů, sto rolníků a tisíc zahradníků. Kus louky, která uživí deset lidí masem dobytka vykrmeného sklizeným senem, by dobře uživil lidí stovku, kdyby by osetý prosem, hráchem, čočkou a jačmenem."

Joseph von Görres (1776-1848, německý publicista, romantický učenec): "Kdo chce prožít neobyčejný život, ten se štítí krvavé potravy a nezvolí smrt svým kuchařem."

Publius Ovidius Naso, *43 př.Kr. †17 po Kr.., římský básník: "Jaká hanebnost, krmit živé tělo jinými živými těly, cpát svá chamtivá těla jinými těly, živit jedno stvoření smrtí jiného stvoření!"

Arthur Schopenhauer (1788-1860, německý filosof): "Domnělá bezprávnost zvířat, bludné domnění, že naše nakládání s nimi nemá morální význam, to je přímo odporná hrubost a barbarství. Teprve až si lidé vštípí jednoduchou a nad vší pochybnost povznesenou pravdu, že zvířata se v podstatě od nás neliší, přestanou být považována za bezprávné tvory. Je čas uznat, že stejně jako lidé zasluhují ochranu, a začít si jich konečně vážit."

"Svět není řemeslné dílo, zvířata nejsou výrobkem k našemu použití. Nedlužíme jim slitování, nýbrž spravedlnost."

"Soucítění se zvířaty je do té míry spojeno s dobrým charakterem, že nikoho, kdo je ukrutný ke zvířatům, zcela jistě nelze považovat za dobrého člověka."

"Věru by se dalo říct: Lidé jsou pekelníci na zemi, zvířata duše trpící v pekle."

Ralph Waldo Emerson (1803-1882, americký spisovatel a filosof): "Právě jste se naobědvali. A jakkoli jsou jatka ohleduplně ukryta o pár kilometrů dál - jste spoluvinníky."

Svatý Izák Syrský, 7 stol.: "Co je šlechetné srdce? Je to srdce, jež hoří láskou k celému" stvoření, k lidem, ptákům, zvířatům, démonům, ke všem tvorům. Ti, kdož mají takové srdce, nemohou vidět nebo si vzpomenout na jakéhokoliv tvora, aniž by jejich oči byly plné slz z nezměrného soucitu, který zachvátí jejich srdce; srdce, které změklo a nemůže už dále snášet vědomí, že někdo trpí, ani přímý pohled na jakékoliv utrpení, i na tu nejmenší bolest, která: se tvorům děje..Proto se takoví lidé nikdy nepřestanou modlit také za zvířata... pohnuti nekonečnou lítostí, která kraluje v srdcích těch, kteří jsou sjednoceni s Bohem."

George Sandová (1804-1876, francouzská spisovatelka): "Velký pokrok ve vývoji lidské rasy nastane až se z nás stanou býložravci a masožravci zmizí ze Země. Od okamžiku, kde vymýtíme krvavé hostiny a války, bude na naší planetě možné všechno."

Šokující záběry z norských kožešinových farem

Norští ochránci zvířat se znovu po roce vydali na norské kožešinové farmy, aby zde byli znovu svědky nepřehlédnutelného týrání a zanedbávání zvířat. K znovu odhalení drastických podmínek v nichž žijí zvířata došlo jen dva měsíce poté, co norský ministr zemědělství Lars Peder Brekk prohlásil, že je se zacházením se zvířaty na norských kožešinových farmách spokojen.

Na videu (pod textem) vycházejícím z návštěvy norských kožešinových farem lze spatřit typické krutosti z nedostatku řádné "péče": stereotypní chování, infanticida ( to jest požírání vlastních mláďat) nebo zraňování sebe a ostatních.

V roce 2008 bylo provedeno podobné šetření na více než 100 norských kožešinových farmách. Životní podmínky zvířat se od té doby nezměnily. Na základě šetření z roku 2008 provedly norské úřady na jaře 2009 inspekci na 73% z 331 norských farem. Přestože výsledky inspekce prezentované v červnu 2009 zahrnovaly kritiku podmínek zvířat na kožešinových farmách, norský ministr zemědělství prohlásil, že se zvířaty na farmách zacházeno dobře a je z výsledky kontrol spokojen.

Fotografie z letošního šetření si můžete prohlédnout zde: www.forbypels.no/pelsfarmene-i-bilder

Na Facebooku také vznikla skupina s názvem "Ban Norwegian fur farming!" požadující zákaz kožešinových farem v Norsku. Připojit se můžete na následujícím odkazu: http://www.facebook.com/groups.php?ref=sb#/group.php?gid=33560283954.

Cirkusy opět ukazují svojí pravou tvář

Organizace Animal Defenders International (ADI) zveřejnila nové šokující video, ze kterého musí být každý milovník zvířat zarmoucen. Na videu je jasně viditelné záměrné týrání slonů v britském cirkusu - Great British Circus. Jelikož byly v nedávné době zveřejněné jiné záběry jasného týrání slonů, z amerického cirkusu Ringling Bros, zdá se, že je dnes v hodná doba na to, aby veřejnost přijala nutné kroky s cílem zabránit dalšímu utrpení.

Lidé pracující v cirkusech stále tvrdí, že mají svá zvířata rádi, pečují o ně s láskou a v žádném případě zvířatům neubližují. Bohužel realita z utajených šetření po celém světě nám dokazuje, že přístup lidí od cirkusů ke zvířatům - je zcela opačný. Je tedy nejvyšší čas povědět cirkusům se zvířaty jasné "NE", a bojkotovat jejich vystoupení. Pokud se chce zabránit dalšímu týrání, ubližování a bolesti, kterou musejí snášet zvířata v cirkusech, musejí se přestat podporovat vystoupení cirkusů s volně žijícími zvířaty a musí se doléhat na vlády, aby přijaly opatření, které by zakázaly používání volně žijících zvířat v cirkusech. Dnes již existuje mnoho zemí po celém světě, kde jsou cirkusy s volně žijícími zvířaty zakázaný. České Republice nejblíže s tímto opatřením je asi Rakousko...

"It's time our government accepted that this is entertainment stuck in the Victorian era, not the 21st century," says RSPCA head of wildlife, Dr Robert Atkinson.

ADI kampaň proti cirkusům se zvířaty v Evropě: www.stopcircussuffering.org

Natasha Kampusch bojuje za cirkusová zvířata

Natasha Kampusch musela strávit více než osm strašlivých let v malé strohé místnosti ve sklepě poté, co byla unesena ve Vídni, když ji bylo pouhých deset let. V roce 2006, kdy ji bylo 18 let, se Natashe podařilo uniknout. Nyní Natasha začala bojovat za svobodu a práva zvířat. 10. června 2009 Natasha za pomoci organizace PETA (Lidé za etické zacházení se zvířaty), zaslala dopis adresovaný německé ministryni zemědělství, ve kterém volá po svobodě cirkusových zvířat.

Natasha uvedla pro tisk za práva zvířat a organizaci PETA: "Teď je na mistryni zemědělství, aby rozhodla, zda-li sociální, inteligentní a krasné živé bytosti, by měly být nadále držené v zajetí, protože je nemilosrdní nebo naivní lidé ponižují, drží na řetězu v klecích - deprese, kterou musejí prožívat jim brání žít normální život podle svých potřeb. Zvířata by určitě utekla, kdyby mohla, stejně jako já jsem vzala mou šanci na útěk. Protože život v zajetí je život plný strádání."

V roce 2003, horní komora německého parlamentu (Bundesrat), požádala federální vládu, aby okamžitě uzákonila zákaz držení některých volně žijících druhů v cirkusech. Vláda však dosud nevykonala žádné právní předpisy...

Zdroj: blog.peta.org/archives/Kampusch.pdf

Zákaz kožešinového průmyslu v Izraeli

V červnu 2009 se v Izraeli mělo hlasovat o schválení zákonu zakazujícího chov tzv. kožešinových zvířat v celé zemi - včetně importu a obchodu s výrobky z pravých zvířecích kožešin.

V současné době se však čeká na ratifikaci zákazu izraelskou vládou. Důvodem odložení zákonu byl fakt, že o zákonu hlasovali pouze čtyři ministři zákonodárného orgánu Izraele (dva zvedli ruku pro přijetí zákazu a dva proti). Ale Nitzan Horowitz, člen zákonodárného orgánu Izraele, který zákon v březnu 2009 předložil, neztrácí naději a plánuje znovu předložení zákonu na říjen tohoto roku.

Izrael dosud nemá žádnou legislativu týkající se tzv. kožešinových zvířat, ale pokud by izraelští zákonodárci přijali zákon zakazující kožešinový průmysl v celé zemi, Izrael by se tak stal první zemí světa, kde by platil zákaz chovu kožešinových zvířat, zákaz obchodu s produkty z kožešinových zvířat a zákaz importu kožešin ve všech oblastech této země.

Na podporu přijetí zákona vznikla dokonce píseň "Imagine No Fashion Fur", pod textem...

EU definitivně uzavírá své hranice před výrobky z tuleňů

Dne 27. července 2009 Evropská rada oficiálně dokončila zákaz obchodu s výrobky z tuleňů v celé Evropské Unii. Zákaz vejde v platnost s největší pravděpodobností v létě 2010. Nicméně kanadská vláda dala jasně najevo, že bude nadále pokračovat v obchodním vyjednávání s EU v příštích měsících a letech, bez ohledu na zákaz.

Evropská Unie byla pro trh s výrobky z tuleňů důležitou částí. Podle kanadských zdrojů, Kanada jen minulý rok vydělala v EU na výrobcích z tuleňů přibližně pět milionů dolarů. Tímto lze konstatovat, že zákaz je další velkou ránou pro kanadský komerční lov tuleňů a dalším vítězstvím pro tuleně.

Celkem 30 států světa již zakázalo prodej výrobků z tuleňů, včetně
7 z 10 největších kanadských exportních trhů, což přestavuje 85 % z celkového objemu kanadského exportu.

There is a wonderful sense of accomplishment today after years of hard work,” said Lesley O’Donnell, Director of IFAW EU. “Already this year we’ve seen how the prospect of the ban dampened the seal hunt and saved the lives of thousands of seals. Over the coming year we will closely monitor the implementation process until the ban comes into enforcement which should be during the summer of 2010. We expect the commercial seal hunt to continue its inevitable decline over the coming years until it is wiped out once and for all.”

Podráždění pokožky u králíka je nahrazeno

Evropské organizace na ochranu zvířat, již od roku 2007 trvale naléhají na Evropskou Unii, aby přijala novou metodu, která by nahradila jeden z nejběžnějších krutých testů na zvířatech - podráždění pokožky u králíků. V dubnu 2007 Evropské středisko pro validaci alternativních metologií (ECVAM) schválilo novou metodu, která by tento test nahradila. Nicméně více než dva roky trvalo Evropské unii než-li novou metodu přijala, označila za platnou a komerčně dostupnou.

Až dnes 24. června 2009 Evropská komise novou metodu k nahrazení podráždění pokožky u králíků přijala a schválila. To znamená, že již není možné v celé Evropské Unii používat králíky k testům podráždění kůže při chemických, kosmetických testech či k testům biocidy - (biocid je chemická látka schopná usmrtit živé organismy, a to obvykle selektivním způsobem.

Chemické podráždění pokožky u králíků bude nahrazeno tzv. in vitro metodou s použitím kůže darované lidskými dobrovolníky, získané například při plastické operaci - (běžně komerčně dostupným EpiSkin, EpiDerm, SkinEthic.

Nizozemsko se uchyluje k zákazu chovu zvířat pro kožešiny

Přestože je Nizozemí třetím největším producentem kožešiny z norků, dnes 30. června 2009 bylo dosaženo historického průlomu v nizozemské politice. Tamní parlament ve většině hlasoval pro úplný zákaz chovu norků pro produkci kožešiny.

Již od roku 2008 v Nizozemí panuje zákaz chovu lišek a činčil pro produkci kožešin. Z praktického hlediska by se tímto dnešní rozhodnutí mohlo stát úplným zákazem chovu všech kožešinových zvířat na farmách po celém Nizozemí.

Zákaz byl nizozemským parlamentem odhlasován hlavně z etických důvodů a měl by vejít v platnost v roce 2018. Důvodem této desetileté lhůty je přeorientování chovatelů kožešinových zvířat na jiné zemědělství. O tom, zda-li tento zákaz přijde v platnost bude nyní rozhodovat nizozemský senát - očekává se, že toto rozhodnutí učiní na podzim.

Tohle je velkým úspěchem pro kampaň Bont voor Dieren. Tato nizozemská kampaň se roky zaměřuje na ukončení chovu zvířat pro kožešiny v Nizozemí a zvyšuje podvědomí veřejnosti v otázkách krutosti a nedostatku sociální péče na kožešinových farmách.

Rozhodnutí nizozemského parlamentu by se mohlo stát hybnou silou pro jiné státy. Dánsko nedávno zakázalo chov lišek pro kožešiny a Izrael uvažuje o úplném zákazu chovu zvířat pro kožešinu, tak i o úplném zákazu obchodu s kožešinou.

Vítězný den pro tuleně v Evropské Unii

Dne 5. května 2009 bylo vyslyšené přání milionů občanů Evropské Unie a stal se tento den vítězným pro ochranu tuleňů. Evropský parlament v drtivé většině odhlasoval navrhovaný zákaz obchodu s výrobky z tuleňů a zavřel dveře před krutostí komerčního lovu tuleňů. Zákaz obchodování, především s kožešinou z tuleňů vejde v platnost s rokem 2010, před jarní sezonou komerčního zabíjení tuleňů v Kanadě a bude platit pro všech 27 členských států EU, včetně České Republiky.

Tento velký tah pro ochranu tuleňů, globálně odsoudil kanadský tulení průmysl a zasadil každoroční porážce statisíců, především mláďat tuleňů hřebík do rakve. Přestože je stále mnoho práce k úplnému ukončení krutého zabíjení tuleňů v Kanadě. Může se věřit, že tento zákaz přinese nebývalou ránu, ze které se kanadský komerční lov nemůže z pamatovat.

Odhlasování zákazu Evropským parlamentem předcházely mnohaleté mezinárodní kampaně a lobbing Mezinárodního fondu pro ochranu zvířat (IFAW) či Mezinárodní humánní společnosti (HSI). O zákaz se mimo jiné zasloužila také česká organizace Svoboda zvířat (Sz), její kampaň "Komerční lov tuleňů je evropské veřejnosti proti srsti" a samozřejmě veřejnost celé EU, která se do těchto kampaní zapojila. Mezinárodní fond pro ochranu zvířat (IFAW) dokonce vznikl před více jak 30 lety, kvůli komerčnímu zabíjení tuleňů a velké díky patří především vědcům, veterinářům a členům IFAW.

Kanadská vláda používala každý trik k neodhlasování zákazu, přes masivní lobbing, dezinformování a dokonce se kanadská vláda snažila vyhrožovat odplatou. Ale EU šla správným směrem za svým cílem, vyslechla tisíce svých občanů, občany celého světa a dala jasný nesouhlas s tímto obchodem krutosti.

A co tohle znamená?

Ukončení předního světového trhu s výrobky z tuleňů v EU znamená začátek konce kanadského komerčního lovu tuleňů. Kanadská vláda odhaduje, že ztráta trhu v EU a v dalších zemích, způsobí ztrátu 6,6 milionů dolarů tulenímu průmyslu v Kanadě. V loňském roce si přišli lovci tuleňů na cca 7 milionů dolarů, není těžké si spočítat o kolik zřejmě v budoucnu přijdou. Nicméně kanadská vláda se bude snažit najít nové trhy pro svůj obchod krutosti, ale stejně tak jak v EU, všem jiným trhům se může zabránit a odstranit je.

Pro samotné tuleně je tento zákaz velkou výhrou. Tím, že EU úplně zastavila obchod s výrobky z tuleňů lze předpokládat, že bezpočetně tuleňů budou moc žít svůj život v klidu a v míru.

Humánní kosmetický standard (HCS) - proč zůstává

1) Testování kosmetiky na zvířatech je stále ještě aktuálním problémem.

2) Spotřebitelé jsou mateni tvrzeními na výrobcích.

3) Až do 11. 3. 2013 bude v EU dovolen dovoz a obchodování s některými kosmetickými složkami otestovanými na zvířatech. Ale i poté budou na trhu nadále dostupné složky otestované na zvířatech před tímto datem, a to neomezeně dlouho.

4) Nařízení REACH (nová a rozsáhlá legislativa EU týkající se testování chemických látek) je faktorem, který musí být také brán v úvahu. To proto, že REACH požaduje testování a přetestování nových i již existujících chemických látek. V tomto ohledu existuje výjimka pro testování kosmetických složek - zákaz testování kosmetiky na zvířatech má prioritu před nařízením REACH. To znamená, že pokud byla daná látka testována na zvířatech po březnu 2009 v rámci nařízení REACH, nemělo by být následně možné její používání v kosmetice. Jsou zde ovšem stále nevyřešené problémy týkající se některých typů testů (např. testů ekotoxicity a testů týkajících se bezpečnosti práce).

Tyto čtyři klíčové body ukazují, že je stále velmi zapotřebí certifikát, který mohou obdržet pouze skutečně eticky fungující společnosti. Pro získání certifikátu HCS musí společnost (výrobce kosmetiky) zajistit, že nepodporuje testování na zvířatech v žádném článku svého dodavatelského řetězce, aby tak spotřebitelům umožněnila vybrat si výrobky skutečně eticky přijatelné.

Společnost s HCS získá jednoznačnou konkurenční výhodu nejen nyní, ale i do budoucna. HCS, jehož symbolem je skákající králík s hvězdami, je celosvětově platným standardem pro kosmetiku netestovanou na zvířatech a je udělován v Evropě, USA a Kanadě. Společnost musí stanovit a dodržovat své Datum ukončení testování na zvířatech (DUTZ) pro kosmetické složky, být otevřená auditu a neprovádět, nezadávat ani jinak nepodporovat testy na zvířatech (v celém dodavatelském řetězci). DUTZ znamená, že společnost již nesmí používat složky, otestované na zvířatech po tomto datu. DUTZ si určuje sama společnost a vztahuje se na všechny její kosmetické výrobky.

HHPS (Humánní standard pro prostředky pro domácnost) je obdobný certifikát jako HCS. Je o to důležitější, že zákaz testování prostředků pro domácnost na zvířatech zatím v EU neplatí (Svoboda zvířat, Evropská koalice za ukončení pokusů na zvířatech (ECEAE) či Britská Unie pro zrušení vivisekce (BUAV) - již pracují na prosazení tohoto zákazu v EU).

Prohlášení jednotlivých společností ohledně testování na zvířatech (na jejich webových stránkách a na výrobcích) mohou být matoucí a zavádějící. Toto znovu poukazuje na důležitost DUTZ. Je to skutečně jediný způsob, jak může společnost ovlivnit testování na zvířatech, protože má vliv na celý dodavatelský řetězec, na výrobce a laboratoře.

Stejně tak důležitý je audit. HCS je jediné mezinárodní schéma pro kosmetiku netestovanou na zvířatech, v rámci něhož probíhá nezávislý audit. Ten kontroluje, že společnost dodržuje DUTZ a to tímto způsobem:

1) Ověřuje monitorovací systém dodavatelů, včetně souvisejících dokumentů a objednávek.

2) Ujišťuje se, že probíhá komunikace mezi společností a jejími dodavateli, aby bylo upozorněno na jakékoliv možné přetestovávání složek.

Nová společnost prochází auditem do 12-ti měsíců od získání HCS a pak každé 3 roky.

Další informace: www.netestovanonazviratech.cz, www.pokusynazviratech.cz,
www.gocrueltyfree.org

Záchrana Moses: Samičky paviána, kterou věznili v cirkuse

Na nový rok, pět minut před dvanáctou, když byli všichni pracovníci cirkusu Circo Roma Dola - tehdy v San Sebastian de Los Reyes ve Španělsku - ve stanu, kde oslavovali začátek roku 2009, tři jednotlivci vstoupili do přívěsu, kde se v kleci nacházela paviánka zotročena cirkusem. Paviánka byla vyjmuta ze své klece, zanechávajíc tak to, co bylo její vězením celé roky.

Tato paviánka, jako všechna ostatní zvířata, kterým nadále dominují lidé v různých sférách, si zasloužila být svobodná a těšit se ze svého života, aniž by byla využívána pro zábavu jiných na její úkor. Její záchrana byla činem spravedlnosti a solidarity vůči ní.

Pokusy na šimpanzích

Americká humánní společnost (HSUS) v roce 2008 uskutečnila tajné šetření ve federálně financovaném výzkumném centru - New Iberia Research Center (NIRC) v Louisianě. Toto šetření probíhalo až po počátek roku 2009 a odhalilo každodenní, protiprávní týrání stovek šimpanzů a dalších primátů.

Ve výzkumném centru je v klecích drženo kolem 6000 opic a 325 šimpanzů na 100 akrech. Šimpanzi a opice se zde využívají především pro invazivní výzkum, tedy pro výzkum, který zahrnuje chirurgii, pitvání, injekční aplikaci lidských chorob pro vytvoření "živých modelů" lidských nemocí, nebo násilné podávání škodlivé potravy či škodlivých látek do tělních otvorů.

Během šetření kamera vyšetřovatele zachytila rutinní postupy, jako je používání pistolí pro bolestivou aplikaci omamných šipek, umístění šimpanzů do děsivě malých klecích za účelem jejich zklidnění, nebo šimpanze, kteří sami sebe zraňují trháním svých zejících ran. (Sebe mrzačení se u šimpanzů a jiných primátů objevuje pokud nemají dostatečně kvalitní životní podmínky a není jim poskytována řádná péče.)

V NIRC jsou také opičí mláďata násilně odebírána od svých matek, aby jim mohla být do hrdla vstrčena trubice, kterou se do žaludku pumpují testované látky. Mláďata v důsledku tohoto odtržení od matek zažívají velký stres, deprese a vřeští. Všechny zaznamenané každodenní postupy prováděné výzkumníky z NIRC způsobovaly šimpanzům a dalším primátům úzkost, trápení a psychickou tíseň.

Etoložka a bioložka Dr. Jane Godallová po shlédnutí záběrů ze šetření řekla: "V žádné laboratoři, kterou jsem navštívila, jsem neviděla tolik šimpanzů vykazovat strach."

Jako výsledek tohoto šetření HSUS podala na New Iberia Research Center 108 stránkovou stížnost k americkému ministerstvu zemědělství (U.S. Department of Agriculture), vycházejíce z nejméně 338 případného porušování federálního Animal Welfare Actu.

Animal Welfare Act byl přidán do federálního práva v roce 1966. Je to jediný federální zákon ve Spojených státech, který udává pokyny zacházení se zvířaty ve výzkumných laboratořích, na farmách či obchodu. Další federálně přijaté zákony a pokyny mohou obsahovat další druhy krytí nebo specifikací pro zacházení se zvířaty, ale všichni odkazují na Animal Welfare Act, jako na minimální přijatý standart ve Spojených státech.

Pod textem je video zachycujíce záběry z utajeného šetření:

Záchrana šesti lišek

V listopadu 2007 bylo zachráněno šest lišek. Byly rozvezeny do lesů v různých částech ČR a vypuštěny na svobodu. Pravděpodobně se nejednalo o zvířata, která měla zemřít kvůli lidem toužícím se oblékat do jejich kůže a srsti, ale o zvířata používaná k umělému norování.

Rusko chrání tuleně grónské

Ve středu 18. března 2009 Rusko oficiálně zakázalo komerční lov tuleňů v Bílém moři a stalo se první zemí světa, která podnikla tyto vřele uvítané kroky pro život tuleňů. Zákaz zabíjení tuleňů v Bílém moři se vztahuje na tuleně mladších jednoho roku, což je věkové rozmezí, ve kterém jsou zabíjení tuleni pro kožešinu a jiné produkty. Každým rokem bylo v Bílém moři zabito kolem 50 000 tuleňů grónských, ale v budoucnu již kvůli kožešině nezemře ani jeden.

Zákazu předcházely mnohaleté kampaně, včetně ruské kampaně "Zachraňte tuleně", tamní pobočky Mezinárodního fondu pro ochranu zvířat (IFAW) a masivní demonstrace, které probíhaly ve větších městech po celém Rusku.

Rusko se však rozhodlo ještě více podporovat ochranu tuleňů tím, že bude odkláněna lodní dopravy ze sídlišť tuleňů grónských v Bílém moři. Odklánění lodní dopravy nutné k ochraně tuleňů, navrhovali ekologové a vědci IFAW mnoho let. Vědci z IFAW konstatují, že odklonění lodní dopravy ze sídlišť tuleňů je důležité rozhodnutí k ochraně tuleňů grónských v Bílém moři a dodávají, že ročně lodní doprava zabila více než 1000 tuleňů.

Projekt SATELLITE - BASSED TECHNOLOGY

Tento společný projekt iniciovaný společností ScanEx KDR a ruskou IFAW je zaměřen na ochranu tuleňů grónských v Bílém moři. V březnu 2009, ScanEx společně s IFAW spustili v Bílém moři projekt satelitního-monitorovacího sledování lodní dopravy přes ledová pole s výskytem tzv. školek tuleňů. IFAW v roce 2007 až 2008 vedla operaci, výskytu tuleňů grónských v Bílém moři a na základě těchto dokumentů z operace IFAW, byly určené lokality pro satelitní monitoring a místa pro odklonění lodní dopravy. ScanEx svojí pomocí IFAW, výrazně přispěl k ruské kampani "Zachraňte tuleně".

Všeobecné deklarace na ochranu zvířat

Kampaň za přijetí Všeobecné deklarace na ochranu zvířat OSN je celosvětovou iniciativou symbolizujícící dohodu mezi lidmi jednotlivých národů uznávající zvířata za cítící bytosti schopné utrpení, bytosti hodné respektu a mající své přirozené potřeby s cílem položit základy všeobecně platných ustanovení vedoucích k účinné ochraně zvířat před utrpením.

Do kampaně je zapojeno přes 300 neziskových organizací, včetně Společnosti pro zvířata, ze 193 zemí světa! Hlavním koordinátorem je Světová organizace pro ochranu zvířat – World Society for the Protection of Animals, WSPA...

Cílem je získat 10 milionů podpisů a předložit Deklaraci Valnému schromáždění OSN s žádostí o její schválení. Bude-li Deklarace OSN úspěšně přijata, potom se může stát obdobou Všeobecné deklarace lidských práv. Aktivisté na ochranu zvířat z České republiky stáli spolu s kolegy z Kostariky, Keňi, Indie a Filipín na počátku této iniciativy a zapojili své vlády do kampaně.

Kampaň můžete podepsat zde: www.animalsmatter.org

Oregonské národní centrum pro výzkum na primátech

Americký aktivista za práva zvířat Matt Rosell pracoval dva roky jako technik v Oregonském národním centru pro výzkum na primátech (ONPRC). Jeho výpovědí je tento článek.

V ONPRC jsem pracoval od jara 1998 do léta 2000 jako technik u primátů. Hlavním zaměřením ONPRC je obecný výzkum včetně reproduktivních a behaviorálních studií (zahrnujících experimenty mateřské deprivace, kdy se zkoumá stupeň strádání matky po odebrání mláděte; tyto experimenty se provádějí opakovaně na celém světě) a studií drogové závislosti březích opic. To je jen několik příkladů z mnoha. Většinu prací včetně těch, ve kterých nejsou nijak vyškoleni provádějí laboranti. Vědci sami se jen zřídkakdy dostávají do kontaktu se zvířaty.

Nic z toho, co jsem kdy předtím viděl mě nemohlo připravit na to, co jsem viděl v ONPRC během těch dvou let, a každý den mi to lámalo srdce. Nesl jsem si svá svědectví osudů primátů ve vivisekci a věděl jsem, že tyto skutečnosti nejsou v ničem ojedinělé a že stejnému utrpení jsou vystavovány miliony zvířat po celém světě.

Viděl jsem zoufalá a nemocná opičí mláďata žijící ve vlastních výkalech i dospělé opice šílené a sebepoškozující se. Téměř všechny žily samy v prázdné kovové kleci 60 x 60 cm. Jejich dennodenní neutěšitelnou nudu rozbíjel jen strach, když je vytahovali z klece či byly jejich klece splachovány proudem vody z hadice, zatímco ony byly zavřeny uvnitř.

Zpočátku jsem byl naprosto zahlcen, musel jsem pracovat příliš rychle na to, abych rozeznal jedno zvíře od druhého. Viděl jsem jen řadu klecí, v nichž v každé byla uvězněna jedna zoufalá opice. Po čase však každá z nich začala odhalovat svou jedinečnost a složitou, ač v kleci uvězněnou osobnost. Některé opice byly bázlivé, schovávaly se v rohu své klece a tiše mlaskaly ve snaze utěšit se. Ostatní byly víc agresivní, cenily zuby ve výhrůžkách nebo rachotily mřížemi. Přesto že byly drženy samostatně, maximálně se snažily udržovat vztahy s ostatními zvířaty v sousedících klecích.

Pro výzkumy ONPRC byli většinou používaní makaci rhesus. Tato zvířata jsou velmi inteligentní a společensky založená; jsou-li na svobodě, projevují lásku a soudržnost se svojí rodinou a emoce jako vztek, osamocení či depresi pociťují stejně jako lidé. Tyto skutečnosti ONPRC nikdy nic neříkaly.

Chovné opice byly dováženy, rozmnožovány a drženy v prázdných ohradách ze zvlněného plechu pro minimalizaci nákladů. Kvůli stresu a zimě se často rodila mrtvá mláďata; přeživší opičky byly navzdory špatnému zdravotnímu stavu předčasně odstaveny a zavřeny do malých klecí, ze kterých- ve stresu a zmatené- volaly své matky. (Samotní vědci přiznávají, že izolace během dětského věku způsobuje psychózy a sebepoškozování v pozdějším věku, přesto ale většině zvířat nikdy nebylo dovoleno zůstat s matkou.)

Zděšen těmito podmínkami jsem podal anonymní stížnost doktorce Isis Johnson- Brown, tehdejší oregonské inspektorce Ministerstva zemědělství Spojených států, úřadu zodpovědného za ochranu laboratorních zvířat a prosazování zákona na ochranu zvířat (Animal Welfare Act). Johnson- Brown jevila porozumění, přesto ale byla nucena v případu rezignovat kvůli důmyslným překážkám vivisekční lobby i zákona samotného. "Zjistila jsem, že současná situace není ustanovena ku prospěchu zvířat, nýbrž finančních zájmů výzkumných laboratoří," - což je skutečnost, kterou opakovaně zdůrazňují aktivisté po celém světě. (Doktorka Johnson- Brown po této události naprostého selhání ministerstva i Animal Welfare Act podala výpověď.)

Životní podmínky v laboratoři měly za následek klinické deprese, agresi a velmi abnormální chování- například sání a okusování vlastního penisu, pochodování na místě, běhání v kruzích, pití vlastní moče, požírání a kreslení s výkaly, agrese vůči mláďatům či ostatním opicím, dloubání se do očí nebo vytrhávání srsti. Snažil jsem se zlepšit životy těchto opic vypracováním programu pro jejich psychickou pohodu. Zkusil jsem aplikovat všechno co mi mé prostředky umožňovaly- hračky, přístroje na krmení a kousky dřeva- doufal jsem že se tím zmírní jejich sebedestruktivní chování. Jelikož ale na 1500 samostatně držených zvířat připadali jen dva zaměstnanci, bylo mi jasné, že můj program nemůže dosáhnout žádného zlepšení.

Poté, co jsem dal dohromady video a písemné důkazy, odešel jsem z laboratoře a vše jsem poskytl pro účely kampaní proti pokusům na zvířatech. Díky tomu jsme dosáhli několika úspěchů, tím nejkrásnějším bylo vysvobození 22 kapucínských opic. Poprvé se mohly nadechnout čerstvého vzduchu a hrát si spolu...bylo úžasné sledovat jak rychle se zotavily a nabyly síly.

Zdroj: http://www.sblog.cz/katina../