Výzkumná laboratoř Cambridge University
Tato evropská laboratoř je jedna z největších laboratoří zabývající se výzkumem mozku. Provádějí se zde pokusy na kosmanech, kterých je zde chováno přibližně 500. Primáti nejen, že jsou ve stísněných klecích, ale klece jsou ještě umístěny jedna na druhou, což životní podmínky výrazně zhoršuje.
Zákroky prováděné na kosmanech zahrnují anestézii, otevření lebky, odřezávání nebo odškrábávání svalů. Cílené poškození určité části mozku, a to buď odstraněním části tkáně, nebo mechanickým porušením, nebo injekčním podáváním chem. látky. Po takovýchto operacích jsou kosmani umísťováni do inkubátorů, nebo umělohmotných klecích, aby se zotavili. Některým kosmanům musejí po tak závažné operaci na zotavení stačit pouhé dvě hodiny, zatím co jiní bývají v inkubátoru nebo v kleci ponecháni až 16 hodin, bez jakékoliv péče. Někteří kosmani v důsledku těchto zákroků umírají, ale většina jich přežije, přičemž mají modřiny, krvácejí, třesou se nebo zvracejí.
Napodobení mrtvice člověka
Za účelem následků napodobení mrtvice člověka, bývá primátům poškozen mozek. Aby byli kosmanům pravidelně podávány testované látky, bývají jim do těla v operovány, někdy i opakovaně jisté dávkovací pumpy. Následně se jejich chování zkoumá řadou testů, včetně testu, kdy primáti musejí reagovat na různé podněty, aby nalezli potravu.
Takovéto zvířecí modely mrtvice jsou nejen kruté, ale i nepřesné. U lidí probíhá zužování arterií často po zvolna po mnoho let. Zatímco u kosmanů je podobný stav vyvoláván okamžitě a nelze opomenout ani to, že uměle. Ne vždy je také potvrzena souvislost mezi rozsahem poškození mozku a mírou narušení chování. Z těchto důvodů jsou tyto pokusy na primátech značně nespolehlivé a jejich výsledky nejsou přenositelné na člověka.
Vyvolávání depresivních stavů
Kosmani bývají drženi bez vody 22 hodin denně, 5 dní v týdnu proto, aby se při testech co nejvíce snažili. Mají opakovaně provádět různé úkony a odměnou jsou jim malé dávky vody. Následně primáti podstupují dva typy zákroků. Nejprve vědci každému kosmanovi dvacetkrát za sebou vstřikují do mozku určitou chemickou látku, aby vznikly mozkové léze a byly tak zničeny ty části mozku, které produkují hormon serotonin. Účelem celého procesu je vytvořit hrubý model pro depresivní stavy u lidí, při kterých je hladina serotoninu nízká a zjistit, do jaké míry je narušena výkonnost těchto jedinců.
Vyvolávání stavu podobnému Parkinsonově chorobě
Při vyvolávání stavu podobnému Parkinsonově chorobě se kosmanům podávají toxické látky (amfetamin a apomorfin). Kosmani vlivem těchto toxických látek provádějí rychlé, neustále se opakující otáčivé pohyby. Počet otoček je poté zaznamenáván. Stavy jež se projevují během vyvolávání stavu Parkinsonově chorobě u primátů, však s projevy Parkinsonovi choroby u člověka, vůbec srovnávat nelze. U člověka se nemoc vyvíjí postupně a bez možnosti spontánního uzdravení. U kosmanů je takovýto stav vyvoláván okamžitě a s možností častečného uzdravení.
Stejně jako u mnoho dalších lidských onemocněních, ani u Parkinsonovy choroby není navzdory několik desetiletí trvajícímu výzkumu známa její příčina a průběh a stávající léčebné prostředky jsou jen omezené.
Nedostatky animálního modelu zahrnují:
· U primátů je podobný stav vyvoláván jiným způsobem než u lidí.
· U primátů se vyvolaný stav projevuje vždy stejně, zatímco klinický obraz lidí se liší od pacienta k pacientovi.
· Na primátech nemohou být studovány genetické faktory ani faktory spojené s životním prostředím a věkem.
