V roce 1986 přijala Evropská Rada směrnici 86/609/ECC o ochraně zvířat používaných pro pokusné a jiné vědecké účely. Směrnice "usiluje" o zlepšení kontroly používání zvířat v laboratořích, stanovuje minimální standardy pro podmínky v nichž jsou zvířata držena a péči o ně, stejně jako pro výcvik personálu zacházení se zvířaty a dozor nad pokusy. Jejím cílem je rovněž snížení počtu zvířat používaných pro pokusy požadavkem, aby experiment na zvířeti nebyl proveden, jestliže existuje metoda bez využití živého zvířete, a tím podporovat vývoj a validaci metod bez použití zvířat pro konečné nahrazení metody s použitím zvířete. Tato směrnice také sloužila jako základ pro Evropskou Komisi, aby zřídila ECVAM - Evropské středisko pro validaci alternativních metod - v roce 1991.
Znění směrnice vyplývá z mezinárodních úmluv. Proto je značný počet její ustanoveních spíše politického než právního charakteru. Směrnice rovněž nezahrnuje etické přezkoumání procesů (pokusů) nebo povinné registrace experimentů. Dále směrnice výslovně neuvádí koncept 3R - Reduction, Refinement a Replacement, který je všeobecně uznávaný k minimalizaci používání zvířat při pokusech.
V posledních letech je stále více zřejmé, že tato směrnice musí být revidována (novelizována) pro nahrazení pokusů na zvířatech a dále pro rozvoj metod bez využití zvířete. Od roku 1986 byl v oblasti vědy učiněn pokrok a je využíváno stále více transgenních zvířat (zvíře do kterého byl přenesen gen z jiného živočišného druhu), xenotransplantací (transplantace orgánů z jednoho živočišného druhu do jiného, např. orgány prasete jsou v operovány do těla primáta) a klonování. Tyto vymoženosti a takto geneticky modifikovaná zvířata vyžadují zvláštní pozornost, kterou stávající směrnice také neupravuje.
