Velká Británie se může stát další zemí, která přijme zákaz chovu zvířat pro cirkusová představení

V brzké době se Velká Británie může stát další zemí, která přijme zákaz používání zvířat v cirkusech a to především díky kampani organizace Animal Defenders International (ADI).

ADI již od roku 1992 vede globální kampaň Stop Circus Suffering, tato kampaň je zaměřena na celosvětové ukončení používání zvířat pro cirkusová vystoupení.

Nyní v této kampani nastává zásadní průlom, jelikož se ukázalo, že celých 94% z 10 576 dotázaných občanů Velké Británie chce, aby byl ve Spojeném Království přijat zákaz používání volně žijících zvířat v cirkusech. Po těchto veřejných konzultacích má zákaz také silnou podporu Ministerstva pro životního prostředí, výživu a záležitosti venkova (DEFRA).

Více: www.ad-international.org/animals_in_entertainment/go.php?id=1809&ssi=10

Kosatka, která zabila svého cvičitele

Před nedávnem svět obletěla zpráva o kosatce, která zabila svého cvičitele v orlandském mořském parku Sea World (Mořský svět). Tato událost byla jistě tragická, ale opravdu jen pro člověka?


Kosatka, která zaútočila na svého cvičitele se jmenuje Tilikum (Tilly). Tilly byl před 25 lety odchycen ve volné přírodě a zajat lidmi ze Sea World, aby v malém bazénku mořského parku strávil celý svůj život a sloužil lidem k zábavě.

Tilly, společně se svých druhem, je největší členem čeledi delfínovití. Ve volné přírodě by žil se svou matriarchální, početnou rodinou s níž by udržoval velmi pozitivní vztahy po celé generace a cestovala společně s ní po celém oceánu. Za jediný den by Tilly procestoval vzdálenost až 150 km, při lovu až 200 km. Místo toho Tilly žije po dobu 25 let každý den v malém bazénku, osamoceně a musí provádět neustále se opakující triky pro pobavení lidí. Frustrace a nuda musí být pro něj nesnesitelná.

Bylo tedy jen otázkou času, kdy se stane tragédie, která se odehrála v orlandském mořském parku. Tilly ovšem není jediná kosatka držená v zajetí. V mořských parcích po celém světě je drženo mnoho kosatek, které prožívají stejně tragický a osamocený život jako Tilly.

Orlandská tragédie nám znovu dokazuje, že držet volně žijící zvířata v zajetí je nebezpečné a život v zajetí pro samotná zvířata je extrémně fyzicky a psychicky namáhavý. Všichni návštěvníci mořských parků, cirkusů a podobných zařízeních, kde vystupují zvířata, by měli dobře zvážit svůj záměr je navštívit. V lidských očích se zvířata mohou zdát být šťastná, ale v jejich duších se může odehrávat opak.

Pokud se chcete o Tilly a kosatkách držených v zajetí dozvědět něco víc, navštivte: http://freetilly.net/.



Online petice Animal Defenders International:

Troškou přispět k lepším zítřkům, můžete také prostřednictvím online petice založenou organizací Animal Defenders International (ADI). Podepsáním petice napomůžete předejít další tragédii a přispět k osvobození zvířat ze zajetí mořských parků. Petici nalezneta na www.thepetitionsite.com/1/FreeTilly.

Výstižný článek na toto téma si můžete přečíst také zde: stopcirk.blogspot.com/2010/02/kosatka-zabila-svoju-trenerku-pred.html.


Zdroj: http://freetilly.net/

Více se můžete dočíst také na http://www.project-syndicate.org/commentary/singer60/Czech.

Podpořte záchranu tuleňů v Kanadě

Každý rok tým Mezinárodní humánní společnosti (HSI) a Americké humánní společnosti (HSUS) dokumentují největší vybíjení mořských savců na Zemi. Jedná se o komerční lov tuleňů v Kanadě. Dělají to proto, aby upozornili na tuto krutost. Ale letos týmy HSI a HSUS mohou sledovat neméně bolestivý pohled, jelikož na severovýchodě Kanady není prakticky žádný led (viz. video pod textem) a mnoho z právě narozených tuleňů grónských zemře dříve než dorazí lovci.

Tuleni grónští potřebují mořský led, aby mohli přivézt na svět mláďata a poté je odchovat, ale mořský led v klíčových oblastech jako je záliv sv. Vavřince prakticky není žádný nebo jsou zde jen roztroušené kusy mořského ledu. Bez ledu mnoho tuleních matek nemá kde porodit a mnoho mláďat může zahynout v důsledku této ekologické katastrofy.

Co je horší: Kanadská vláda trvá na spuštění komerčního lovu tuleňů v následujících dnech a to i na vzdory této katastrofě. V Kanadě má být letos zabito přibližně 388 200 tuleňů (z toho 330 000 tuleňů grónských, 50 000 kuželozubých tuleňů a 8200 čepcolů hřebenatých), což je největší počet za uplynulého půl století. Mláďata, která přežijí nadměrný úbytek mořského ledu, zemřou v rukou lovců. Musí se tedy jednat rychle.

HSI a HSUS nyní všechny příznivce zvířata prosí, aby jim pomohli zachránit některé tuleně. V krátkodobém horizontu nelze zachránit všechna mláďata od nadměrného úbytku ledu, ale můžou se zachránit tuleni před zbraněmi komerčních lovců.

Zapojit se do této záchrany můžete zde: Call off the 2010 Seal Slaughter

Proč komerční lov tuleňů nadále pokračuje?

Mnoho lidí si uvědomuje, že kanadský komerční lov tuleňů je něco špatného a hrozného, ale i přes mezinárodní pobouření, kanadská vláda trvá na každoroční porážce statisíců tuleňů. Proč? Příčinou jsou jisté politické důvody kanadské vlády a stále existují poptávka po tulení kožešině. Kanadská vláda jen tak nehodlá složit zbraně a je jisté, že bude nadále ze všech sil bojovat proti ochráncům zvířat a politice všech zemí, které přijaly zákaz obchodu s výrobky z tuleňů. Zastavit tohle jde jen skrze systematickým, neustálým nátlakem a zrušením veškeré poptávky po tulení kožešině. Neztrácejte proto naději a podporujte veškeré úsilí za ukončení této barbarské krutosti.

Fakta:

Kanadská vláda navýšila pro rok 2010 kvóty pro komerční lov tuleňů na 388 200 jedinců, kvóty pro letošní rok jsou nejvyšší za celého půl století. V Kanadě má být letos zabito 330 000 tuleňů grónských, 50 000 tuleňů kuželozubých a 8200 čepcolů hřebenatých.

Kanadská vláda na protest proti protestům proti komerčnímu lovu tuleňů a na protest proti nedávnému přijatému zákazu obchodu s výrobky z tuleňů v Evropské Unii si nechala naservírvovat tulení maso před novináři (bezprostředně po přijatém zákazu Evropskou Unií také kanadská guvernérka na protest proti tomuto zákazu snědla syrové srdce tuleně).

Kanadská vláda odmítá přijmout ve své zemi zákaz obchodu s kočičí a psí kožešinou, jelikož by údajně tímto ohrozila svůj komerční lov tuleňů a politické motivované lobby u WTO (Světové obchodní organizace) proti přijatému zákazu obchodu s výrobky z tuleňů v Evropské Unii.

Lov tuleňů je hospodářský neúspěšný. Analýza zveřejněná v časopise Marine Policy (přední časopis zabývající se studií oceánské politiky) počátkem tohoto roku ukazuje, že ukončení komerčního lovu tuleňů v Kanadě by mohlo kanaďanům ušetřit nejméně 6,9 milionů dolarů ročně.

Minulý rok byl Evropskou Unií přijat zákaz obchodu s výrobky z tuleňů. Zákaz by měl vejít v platnost v létě 2010. Evropská Unie jej přijala z důvodu způsobu zabíjení tuleňů.

V USA byl zákaz obchodu s výrobky z tuleňů přijat již v roce 1972, společně se zákonem na ochranu mořských savců.

V listopadu 2003 senát USA předložil usnesení, které vyzývá kanadskou vládu, aby zastavila zbytečná jatka tuleňů grónských a čepcolů hřebenatých.

Bojkot kanadských mořských plodů, který bude pokračovat až do úplného ukončení komerčního lovu tuleňů, zatím získal jen v USA podporu 5500 provozoven (restaurací, obchodů, aj.) a 650 000 osob. Kanada tímto přichází o miliony amerických dolarů. Příjmy z vývozu krabů do USA klesly od začátku bojkotu o více než 750 milionů dolarů. To znamená ztrátu více než 200 milionů dolarů za rok, zatímco komerční lov tuleňů přinesl lovcům např. v roce 2008 výdělek v hodnotě méně než 7 milionů dolarů. Bojkot byl také před nedávnem přijat některými pražskými luxusními restauracemi (viz. Bojkot kanadských mořských produktů pomáhá zastavit lov tuleňů.)

Další veřejné kampaně: www.canadasshame.com, www.stopthesealhunt.com, www.protectseals.eu, www.boycott-canada.com, www.harpseals.org.

Petice za zákaz chovu tzv. kožešinových zvířat ve Švédsku

Podepište on-line petici za zákaz chovů tzv. kožešinových zvířat ve Švédsku.

V roce 2001 byly ve Švédsku zpřísněny standardy pro chov lišek, které znemožnily jejich chov. Nicméně asi 1 500 000 norků a 2 000 činčil každý rok zemře na tamních farmách kvůli zbytné kožešině. Ročně si tak švédští chovatelé přijdou na přibližně 200 milionů švédských korun.

Švédská organizace Djurens Rätt nyní spustila online petici, jejíž cílem je získat 100 000 podpisů do konce května 2010. Pokud bude cíl této petice dovršen, tamní chov norků a činčil bude stejně jako chov lišek snad znemožněn.

Petici naleznete na tomto odkazu: www.thepetitionsite.com/2/ban-fur-farming-in-Sweden.

Děsivý průmysl v Číně

Organizace Svoboda zvířat zveřejnila krátký dokumentární film, který namluvil herec Petr Vacek.



Film švýcarského investigativního novináře M. Rissiho vypráví o zacházení se zvířaty určenými pro produkci kožešin v Číně. Mark Rissi dokumentoval život těchto zvířat v Číně poprvé již roku 2005. Obrázky, které se mu tam tehdy podařilo zachytit, byly neuvěřitelně kruté. Po čtyřech letech se rozhodl jet zpět a zjistit, zda se situace v ochraně zvířat nějak zlepšila. Kromě psů pro zastrašení novinářů a jiných lidí dokumentujících zabíjení, se však nic nezměnilo.

Kožešinám stop: Skutečná cena kožichu

Průzkum organizace Animal Defenders International (ADI) odhaluje strašlivé utrpení, které je nedílnou součástí kožešinového průmyslu.

Více než sedm měsíců, 30 kožešinových farem, sedm hodin záznamu a 1500 fotografií - rešerše Animal Defenders International ukazuje namátkovou ukázku finských kožešinových farem.

Lišky a norci jsou volně žijící zvířata, ale na kožešinových farmách se musejí vyrovnat s nepřirozeným prostředím ve kterém se ocitli. Mnohem horší však je, že podmínky na těchto farmách jsou hrozné: krátký život zvířat probíhá ve špinavém, stísněném prostředí plném strachu, utrpení, zranění a infekcí. To vše pro zbytečný produkt.

ADI také po svém průzkumu spustila novou kampaň za zastavení kožešinového průmyslu. Webové stránky této kampaně naleznete na furstop.com.


A co může dělat každý z nás?

Nejjednodušší a zároveň jedna z nejužitečnějších činností je nekupovat pravou kožešinu a produkty z ní vyrobené (např. kožešinové lemy, rukavice, hračky pro domácí mazlíčky). Pokud jsi nejste jisti 100% zda je kožešina syntetická, nekupujte ji.

Kontaktujte výrobce produktů obsahujíc pravé kožešiny, a vyjádřete své znepokojení.

Zapojujte se do kampaní různých organizací na ochranu zvířat a pomozte jim ukončit tohle zbytečné zabíjení.

Bídný život opic na Laosu

Britská Unie za zrušení vivisekce (BUAV) nyní zveřejnila výsledky svého šetření o mezinárodním obchodu s primáty určenými pro výzkum. Vyšetřovatelé tajně dokumentovali život primátů na největší farmě s opicemi na Laosu. V návaznosti na toto šetření BUAV apeluje na CITES (Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy), aby přijala opatření proti rostoucímu obchodu s primáty mezi Laosem, Čínou, Vietnamem a výzkumným průmyslem.

Zjištění Britské Unie za zrušení vivisekce ukazuje znepokojivý obraz utrpení zvířat, vedle vážného znepokojení nad ochranou makaků jávských (Macaca fascicularis) v jihovýchodní Asii a Laosu v souladu s CITES. Šetření také vyvolává otázky - jakou roli hrají tyto asijské opičí farmy při zásobování pokusných laboratoří v USA a Evropě?

Níže uvedené video ukazuje znepokojivý obraz života makaků na farmě, na které BUAV provedla tajné šetření:

Anima protest před módní show Kopenhagen Furs

Nazí členové dánské organizace Anima protestovali před modní show Kopenhagen Furs. Zde návrháři představili módní modely z kožešin pocházejíce z dánských kožešinových farem, kde byly nedávno objeveny mizerné podmínky v nichž žijí zvířata.

Norek se zející, krvavou ránou na hlavě, lišky bez končetin a uhynulá zvířata v klecích jsou daleko od reality okouzlující módní show Kopenhagen Furs. Proto byli přímo na místě módní přehlídky přátelé zvířat z Anima, kteří ukázali, že za každou kůží je příběh o nelidském zacházení se zvířaty na kožešinových farmách.

Zabíjení králíků pro kůži, nejrychleji rostoucí část světového obchodu s kožešinou

Většina lidí považuje kůži z králíků za vedlejší produkt masného průmysl. Ve skutečnosti je však zabíjení králíků pro kůži nejrychleji rostoucí část světového obchodu s kožešinou a je tato činnost výnosnější než-li zabíjení králíků pro masné výrobky.

Ročně je ve farmových chovech zabito přibližně 50 milionů králíků pro jejich kožešinu.

Životní podmínky na farmách

Králíci na farmách se chovají v holých drátěných klecích minimální velikosti, které nemají často ani pevné dno, což je příčinou mnoha zranění (krvácející, zanícené rány na končetinách, zlomeniny končetin, i amputace končetin). Vzhledem k zápachu čpavku z močí nasáklé podlahy farem, trpí králíci podrážděním očí a dalšími bolestivými infekcemi.

Průzkum provedený v roce 2004 zjistil, že až 15% králíků chovaných na farmách trpí bolestí hlezna a až 40% králíků trpí zraněním končetin. Jiným průzkumem bylo prokázáno, že většina uhynulých králíků na farmách zemře na respirační onemocnění.

Fyzická zranění však nejsou jediným problémem, kterému jsou králíci na farmách vystavováni. Králíci jsou společenská zvířata, pokud je některý králík oddělen od jiného, nebo je chovaný osamoceně má toto za následek obrovský stres nebo sociální deprivaci, která vede ke stereotypnímu chování, hryzání klece, škubání vlastní srsti nebo k sebe zraňování.

Dokonce ani skupinový chov není o nic lepší. Přeplněné klece svádí králíky k agresivitě a bojovnosti, přičemž se vzájemně hryžou do uší nebo si vytrhávají vzájemně srst.

Klece farem také představují pro králíky neúnavnou nudu, která opět vede ke stereotypnímu chování, agresivitě a jiným psychickým poruchám.

Přeprava na porážku

Při přepravě na porážku jsou králíci nasoukáni do malých beden (většinou plastových), které se vyskládají jedna na druhou do transportního vozidla. Tohle má samozřejmě za následek to, že králíci kálejí jeden na druhého. Dalším problémem přepravy je, že králíci trpí nedostatkem čerstvého vzduchu při nedostatečném větrání. Tohle je příčinou úmrtí králíků na respirační selhání. Mimo toho, v důsledku přeplněných klecích se mohou mezi zvířaty velmi rychle rozšířit různé viry. Zlomené kosti, traumatické léze jsou při transportu také běžné kvůli špatnému zacházení se zvířaty.

Porážka

Metody porážky králíků jsou podle vyšetřovatelů z CAFT (The Coalition to Abolish the Fur Trade), kteří provedli rozsáhlá šetření na evropských farmách (viz. fotografie farmy, jatka, video) - pestré a samozřejmě všeobecně neodmluvitelně kruté. Králíci se nejčastěji usmrcují dřevěným předmětem úderem do zátylku, přičemž je jim poté proříznuto hrdlo, v případě komerčních jatek se zvířata ohromují elektrickým zařízením a poté se usmrcují vykrvácením.

Zvýšené využívání králíčí kožešiny

Existuje shoda v odvětví chovu králíků, že zvýšené využívání králíků pro kožešinu je kvůli levné produkci králičí kožešiny, která umožňuje experimentovat s procesy - jak získat kvalitnější kožešinu, tím dražší. Být schopen experimentovat s kožešinou z jednoho zvířete, znamená pro designery - být schopen to samé udělat s kožešinou z jiného zvířete, s kožešinou, která je dražší, méně dostupná než kožešina z králíka.

Co můžete dělat pro ochranu králíků?

Nejjednodušší a zároveň jedna z nejužitečnější ochrany králíků je nekupovat pravou kožešinu a věci z ní vyrobené (např. kožešinové lemy, rukavice, plyšáci, hračky pro domácí mazlíčky). Pokud jsi nejste jisti 100% zda je kožešina umělá, nekupujte ji.

Kontaktujte výrobce věcí obsahujíce pravé kožešiny, a vyjádřete své znepokojení.

Obchod bez kožešin

Pomozte zvířatům a podepište celosvětovou petici, kterou připravila česká organizace Svoboda zvířat ve spolupráci s koalicí Fur Free Alliance v rámci projektu Fur Free Retailer (Obchod bez kožešin). Podpisem petice podpoříte obchody bez kožešin!

Obchodníci mají možnost volby, když se rozhodují o tom, jakým zbožím zásobit svůj sklad. Bohužel ne všichni přiznávají, že prodejem kožešin se přímo podílejí na krutém a zbytném kožešinovém průmyslu.

Petici můžete podepsat na www.obchodbezkozesin.cz.

Zdroj: www.rabbitfur.org

V Izraeli se schyluje k zákazu kožešinového průmyslu

Izraelský ministerský výbor pro práva a ústavu v neděli hlasoval o zákazu dovozu a vývozu všech kožešin ze všech zvířat. Stalo se tak na žádost organizací International Anti-Fur Coalition a Let the Animals Live.

Izraelští poslanci původně dostali do rukou návrh zakazujíce výrobu, dovoz a obchod s kočičími a psími kožešinami. Izraelský ministr zemědělství Shalom Simhon však navrhl rozšířit návrh zákona na zákaz zahrnujíce všechny kožešiny ze všech zvířat, kromě kůží z krav, které jsou vedlejším produktem masného průmysl. Zákaz by také vyjímaje kůže a kožešiny určené pro náboženství a tradiční užití.

Nyní, když izraelská vláda jednomyslně schválila pozměněný návrh zákona, mělo by se v brzké době uskutečnit hlasování o přijetí tohoto zákazu.

Jelikož tento zákaz má podporu 86% Izraelců a měl by mít také dostatečnou politickou podporu, očekává se, že izraelská vláda učiní další kroky k ukončení kožešinové průmyslu v Izraeli v brzké době.

Podívejte se na záchranné týmy při práci na Haity

Členové International Fund for Animal Welfare (IFAW) humanitární pomoci jsou stále v terénu na Haity, přičemž společně s Animal Rescue Coalition for Haiti (ARCH - Koalice pro záchranu zvířat na Haity) poskytují okamžitou péči zraněným, podvyživeným zvířatům a zároveň vymýšlí plán, jak zajistit zdraví zvířatům na Haity v následujících měsících a letech.



Humane Society International (HSI) pomáhá haiťanům překonávat výzvy, kterým dnes čelí v důsledku zemětřesení. Jedním z bezprostředních problémů je nedostatek jídla pro všechny lidi, dobytek, prasata, koně, ostatní hospodářská zvířata a domácí zvířata. Tohle je jejich boj.

Práci Humane Society International na Haity můžete sledovat zde: Helping Haiti.