John Stuart Mill, *1806 †1873, anglický filosof a ekonom: "Máme-li jistotu, že určitá praxe způsobuje mnohem víc utrpení zvířeti, než poskytuje užitku člověku, je to praxe morální nebo nemorální? A jestliže se lidé nevynoří z bahna egoizmu a jednohlasně neodpovědí "Ne", pak ať je navždy prokletá morálka, založená na užitku."
Abraham Lincoln (1809-1865, 16. prezident USA): "Zastávám se práv zvířat stejně jako lidských práv. Teprve tak jsem celým člověkem."
Rabíndranáth Thákur, *1861 †1941, indický básník: "Dokážeme jíst maso jedině proto, že nemyslíme na to, jak je to kruté a hříšné. Existuje mnoho zločinů, které jsou dílem člověka a jejichž zlo plyne z opuštění zvyků, obyčejů a tradic. Ale krutost mezi ně nepatří. Je to smrtelný hřích a nepřipouští žádné argumenty ani racionalizace. Jen jestliže nedovolíme svým srdcím, aby ztvrdla, vyvarují se krutosti a vždy budou jasně slyšitelná. Ale my dovolujeme, aby se v nás bezstarostně zahnízdila krutost - a ten kdo se liší, se nám zdá divný... Jestliže umlčujeme své city i přesto, že pociťujeme lítost, jen proto, abychom dělali to, co druzí, a parazitovali na životě, urážíme všechno, co je v nás dobré. Rozhodl jsem se jít vegetariánskou cestou."
Richard Wagner (1813-1883, německý hudební skladatel): "Nevím jak bude Bůh jednou hodnotit moji celoživotní práci. V posledních týdnech jsem napsal padesát stran partitury Parsifala a zachránil jsem život třem psům. Uvidíme, na kterou stranu se vyhýlí miska vah."
"Pohled na býka obětovaného bohům v nás vyvolával dés, proto je dnešní každodenní krvavá lázeň v hygienicky čistých jatkách pečlivě ukrytá před zraky těch, kdo si pochutnávají na kusu těla zavražděného domácího zvířete, upraveného tak, aby nebylo k poznání. Od nynějška by nám mělo záležet pouze na tom, abychom navzdory náboženství soucitu, vyznávajícímu dogma prospěšnosti, položili pevné základy nového smýšlení. Co můžeme očekávat od náboženství, které nemá soucit se zvířaty?"
Henri David Thoreau (1817-1862, americký spisovatel a filosof): "Nepochybuji o tom, že je osudem lidského rodu v průběhu pozvolného vývoje opustit obyčej pojídání zvířat."
Viktor Hugo Básník , romanopisec 1802 -1885: "Není pochyb o tom, že součástí osudu lidského rodu je postupný vývoj ve směru zanechání jedení masa, stejně jako se divošské kmeny přestaly navzájem pojídat poté, co vešly do styku s civilizovanějšími národy."
Fjodor M. Dostojevskij (1821-1881, ruský spisovatel): "Člověče, nevyvyšuj se nad zvíŕata! Jsou nevinná. Ty však svou povýšeností poskvrňuješ Zemi a vlečeš za sebou stopy své zkaženosti."
"Miluj zvířata, měj rád každou rostlinu a každou věc! Budeš-li mít všechno rád, v každé věci se ti zjeví boží tajemství a nakonec obejmeš láskyplně celý svět."
Lev Tolstoj (1828-1910, ruský spisovatel a kritik společnosti): "Když se člověk vážně a upřímně snaží jít morální cestou, to první, od čeho se musí odvrátiť, je pojídání masa. Nehledě na náruživosti, které masitá strava probouzí, je jednoduše nemravná, protože podporuje vraždění, čin odporující veškerým mravním zásadám."
"Člověk může žít a být zdráv bez toho, že by pro svou obživu zabíjel zvířata. Jestliže tedy maso jí, je pro uspokojení svých chutí spoluviníkem zabíjení. Takové jednání je nemorální. Je to tak prosté, tak nesporné, že není možno nesouhlasit. Protože však většina si ještě stále na mase pochutnává, považuje se to za oprávněné a říká se s úsměvem: Vždyť pěkný steak je moc dobrý, s potěšením si ho dám k obědu. Od zabíjení zvířat k vraždám lidí je jen krůček, stejně jako od trýznění zvířat k mučení lidí."
"Pojídání masa je pozůstatkem největší krutosti; přechod k vegetariánství je prvním a nejpřirozenějším projevem osvícení."
"Vegetariánství je kritériem, podle kterého lze poznat, zda je úsilí o morální dokonalosti
míněno vážně."
Wilhelm Busch (1832-1908, německý malíř a básník): "Opravdová lidská kultura začíná teprve tehdy, když za kanibalismus platí nejen lidožroutství, ale i každé pojídání masa."
Émile Zola (1840-1902, francouzský spisovatel): "Věc zvířat stavím výš než obavu abych nebyl směšný. Je neoddělitelně spojena se záležitostmi lidí, a to takovou měrou, že každé zlepšení našich vztahů ke zvířecímu světu nezbytně musí znamenat i krok vpřed na cestě k lidskému štěstí."
August Bebel (1840-1913, spoluzakladatel a vůdce německé sociální demokracie): "Stejnou měrou jak se povznáší kultura, nastupuje očividně na místo masité stravy strava rostlinná."
Karl May (1842-1912, německý spisovatel): "Kdyby jen lidé věděli jaké účinky má druh a úprava jídla! Mohly by se o tom psát knihy a stejně by to bylo marné. Jako šdesátiletý se teď cítím tělesně a duševně pořád tak mladý a mám stejnou chuť do práce jako ve dvaceti. Za to musím poděkovat především tomu, že jím velice prostě a tak málo jak je to jen možné. Jen ovoce jím po celý rok co hrdlo ráčí." (Jako Kara Ben Nemsi, "V říši stříbrného lva")
Romain Rolland *1866 †1944, spisovatel: "Utrpení zvířat je pro svědomí člověka daleko nesnesitelnější než lidské utrpení. Neboť lidské utrpení je aspoň pokládáno za zlo, a kdo je způsobí, je zločinec. Ale tisíce zvířat vraždíme každý den zbytečně a bez stínu lítosti. A kdo by se o tom zmínil, dělal by se jen směšným."
Matthew Scully, *1959, republikán, katolik, vegetarián, pracoval v administrativě Bílého domu za Bushe: "Lze říci, že to, co činí člověka opravdu lidským, je právě jeho schopnost pochopit, že utrpení zvířete je důležitější než požitek z kousku masa."
Bertha von Suttner (1843-1914, rakouská spisovatelka a pacifistka, laureátka Nobelovy ceny míru 1905): "Pravděpodobně devadesát ze sta vzdělaných a citlivých lidí by se už dnes nedotklo masa, kdyby museli zvíře sami zabít nebo podříznout."
"Kdo dokáže poslouchat křik oběti, dokáže dívat se na jejich zoufalý odpor, a pak, sotva se vzdálil z dohledu a doslechu, je mu křik i odpor lhostejný - ten má dobré nervy, ale nemá srdce."
"Smrt sama o sobě není nic strašlivého. Hrozný je však strach ze smrti a fyzické utrpení. Žádný mravný člověk nepochybuje o tom, že strachu a utrpení by se měla zabíjená zvířata jak jen možno ušetřit. Jsem přesvědčena, že jednou přijde doba, kdy se nikdo víc nebude chtít živit mrtvolami, kdy se nenajde nikdo ochotný zabíjet zvířata vlastní rukou. Kolik je už dnes mezi námi lidí, kteří by nikdy nejedli maso, kdyby museli sami vrazit nůž zvířeti do krku!"
Peter Rosegger (1843-1918, rakouský spisovatel): "Zvíře má stejně citlivé srdce jako ty. Zvíře cítí radost i bolest jako ty. Zvíře má stejný strach ze smrti jako ty. Zvíře má stejné právo na život jako ty."
Peter Singer , *1946, filozof, autor knihy Osvobození zvířat: "Dokud jsou lidé ochotni kupovat výrobky z velkochovů, všechny ostatní formy protestu a politických akcí žádnou zásadní reformu nepřinesou. Lidé, kteří bohatnou z vykořisťování velkého počtu zvířat, nepotřebují náš souhlas. Potřebují naše peníze. Obchod s mrtvolami zvířat, která chovají, je hlavním zdrojem jejich zisku. Budou užívat intenzivní metody chovu tak dlouho, dokud budou moci prodávat, co těmito metodami vyprodukovali, a vždy budou mít dost prostředků, aby bojovali proti reformě metod politicky, a budou se moci proti kritice hájit tím, že poskytují veřejnosti jen to, co si žádá."
"Všechny argumenty o nadřazenosti člověka nemohou popřít fakt , že v utrpení jsou si lidé a zvířata rovni."
"Bolest a utrpení jsou špatné a mělo by jim být zabráněno nebo by měly být minimalizovány a to bez ohledu na rasu, pohlaví nebo druh živočicha, který trpí. Jak těžká bolest je záleží na tom, jak je intenzivní či jak dlouho trvá, ale bolest té samé intenzity a trvání je shodně špatná, ať už je pociťována člověkem či bytostí jiného druhu."
Lao-c´ (asi 604-517 př.Kr., čínský filosof): "Buďte dobří k lidem, rostlinám i zvířatům. Lidi ani zvířata nepronásledujte, nepůsobte jim utrpení."
Sir Isaac Pitman (1813-1897, vynálezce anglické stenografie): "Pohnutky vegetariánství by měly být zdůrazňovány víc než je obvyklé, aby se staly apelem na mravní uvědomění. Co bychom nečinili sami, nečiňme ani prostřednictvím jiných. Nemám mravní námitky proti tomu, abych si vyčistil boty, utřel prach na stole nebo zametl kancelář. Moje city nezraní ani konání stovky jiných prací. Nemohl bych ale porazit býka, zabít ovci či dokonce jehně, zakroutit krkem kuřeti. Jestliže to nedokážu udělat aniž bych zradil své nejlepší city, odmítám nechat to udělat někoho za mne, jeho city by to přece zranilo stejně jako moje. Jestli pro naši dohodu nemluví nic jiného než tento důvod, stačí mi to k tomu, abych se zavázal k bezmasému stravování." (Z dopisu Manchesterské vegetariánské společnosti, 1875.)
Albert Einstein: "Nic nepřispěje k lidskému zdraví a zvýšení šance na přežití života na Zemi více než vývoj k vegetariánství."
Buddha (asi 560-480 př.Kr., indický filosof a osvícenec): "Všichni tvorové chtějí žít šťastně, žádný se nechce potkat s neštěstím! Po celý život buďme pomocníky jiných. Každá bytost se vyhýbá trýzni, každému je život milý. Ztotožni se s každým tvorem, nikoho netrýzni a nezabíjej."
"Vzdát se masitého jídla znamená ponořit se do proudu směřujícího k nirváně."
Konrad Lorenz. *1903 †1989, zakladatel etologie: "Ochrana přírody a ochrana zvířat souvisí bezesporu s hodnotovým systémem lidí. Navrhoval jsem takový experiment, který by dosvědčil přítomnost určitých hodnot v každém člověku. Představte si dlouhý stůl. Na stole leží obrovský dlouhý nůž - mačeta. Vedle něj leží hlávka salátu, škeble, mlok, žába, myš, kočka, pes, štěně, šimpanzí mládě a lidské mládě. Pokusná osoba dostane do ruky mačetu a má rozseknout jediným mávnutím jeden z vystavených objektů na dvě půlky. Každý, kdo nerozsekne salát, propadl, je proklet! - Většina lidí si bohudík zachovala ten správný cit pro hodnoty."
Jitka Stehlíková, básnířka: "Kromě lhostejnosti většiny a sadismu primitivů mě nejvíc rozhořčuje argumentace řady vzdělaných lidí, že zvířata nemohou mít žádný práva, neboť je neumějí sdělit, formulovat a brát se za ně. Každý kdo jen krůčkem poodstoupí z pozic atropocentrismu, zjistí, že svá přirozená práva na důstojný život mají nejen lidé, ale stejně tak zvířata a další živé bytosti, včetně živlů, ostatně celá planeta je živoucí bytost. Povinnosti vyplývající z lidské přirozenosti je uskutečnit a chránit práva nejen lidská, ale kromě jiných také práva zvířat. Ti, kteří se o to pokoušejí, jsou většinou zesměšňováni a uráženi, jejich činnost bagatelizována. Přesto i ta nejmenší pomoc zvířatům vede v důsledku k záchraně člověka a je s ní nerozlučně spojena."
Herbert George Wells, *1866 †1946, anglický romanopisec a historik: "V celé Utopii nenajdeme maso. Bývalo tam. Ale teď už nesneseme pomyšlení na jatka. A mezi lidmi, kteří jsou dnes vzdělaní a zhruba na stejné úrovni tělesné jemnosti, je prakticky nemožné najít někoho, kdo by rozčtvrtil mrtvého vola nebo prase. Nikdy jsme nezdůrazňovali hygienický aspekt jedení masa. Rozhodl tento další aspekt. Stále si pamatuji, jak jsem se jako chlapec radoval , když uzavřeli poslední jatka."
Empedoklés (asi 483-423 př.Kr., řecký filosof a prorok): "Cožpak už neskončíte s tím prokletým zabíjením? Nevidíte, že tou zaslepenou nevědomostí ničíte sami sebe?"
Horatius (65-8 př.Kr., římský básník): "Měj odvahu být moudrým! Přestaň zabíjet zvířata! Kdo oddaluje počátek správneho života, podobá se rolníkovi čekajícímu až vyschne řeka, aby ji mohl přejít."
Ovidius (43 př.Kr. - 17 n.l., římský básník): "Za časů, kterým říkáme "zlaté", byly stromy plné ovoce, půda nám skýtala bohatství rostli a člověk neměl ústa poznamenaná krví. Ptáci volně létali ve vzduchu, zajíc beze strachu kličkoval po poli, ryby nebyli bezelstnými obětmi lidí. Nikde nečíhala zrada, nepanovala nespravedlnost, všude vládl mír. V časech, ktoré přišli potom, strůjci zla opovržlivě haněli jednoduchou, čistou přírodní potravu a nacpávali svá tlustá břicha pokrmy pocházejícími z mrtvol. Tehdy se lidé vydali na nesprávnou cestu."
Humphrey Primatt, angl. kněz, Pojednání o povinnosti soucitu a hříchu krutosti ke zvířatům, 1776: "Bolest je bolest, je jedno je-li působena člověku nebo zvířeti…člověk i zvíře jsou si vědomi bídy i bolesti. Můžeme říkat, k čemu je náboženství, kterému věříme, ale krutost je ateismus, můžeme se chlubit křesťanstvím, ale krutost je nevěra. Můžeme vyznávat svou víru, ale krutost je největší kacířství."f
František z Assisi (1182-1226, italský světec, zakladatel františkánskeho řádu): "Bůh si přeje, abychom stáli při zvířatech potřebují-li pomoc. V ohrožení má každá živá bytost stejné právo na ochranu."
"Všechna pozemská stvoření cítí stejně jako my, všechna usilují o štěstí. Všechny živé bytosti milují, trpí a umírají jako my, všechny články díla všemocného Stvořitele jsou si rovny, jsou to naši bratři."
Leonardo da Vinci (1452-1519, italský umělec, technik a vědec): "Věru je člověk králem zvířat, vždyť jeho ukrutnosť přesahuje tu jejich. Žijeme ze smrti jiných, jsme jejich pohřebištěm!"
"Už v mladém věku jsem se zapřísáhl, že nebudu jísť maso. Přijde čas, kdy budou lidé pohlížet na zabíjení zvířat stejně jako dnes na zabíjení lidí."
Voltaire (1694-1778, francouzský filosof a spisovatel): "To otřesné krveprolévání, dnes a denně se odehrávající na jatkách a v našich kuchyních, se nám už nezdá být ničím zlým; naopak, považujeme tyhle ohavnosti za požehnání Páně a v modlitbách mu děkujeme za to vraždění. Může však být něco odpornějšího než živit se masem mrtvol?"
Benjamin Franklin (1706-1790, americký vynálezce a politik): "Konzumace masa je nenápadná vražda."
Albrecht von Haller (1708-1777, švýcarský učenec, lékař a spisovatel): "Bezmasá strava člověka plně uživí, prodlouží mu život a léčí nebo předchádzí nemocem připisovaným hustotě nebo nečistotě krve."
Jean-Jacques Rousseau (1712-1778, francouzský filosof, pedagog a spisovatel; razil heslo "Zpět k přírodě!"): "Chuť na maso není člověku dána přírodou, dokazuje to odpor dětí proti masitým pokrmům. Děti dávají přednost rostlinné potravě, pečivu, ovoci, mléčným výrobkům a pod. Je nejvýš důležité nevymlouvat jim původní přirozené chutě a nenavádět je ke konzumaci masa. Je přece jisté, že výrazní jedlíci masa jsou všeobecně ukrutnější a divočejší než jiní lidé."
Denis Diderot (1713-1784, francouzský filosof a encyklopedista): "Což nemáme dost potravy aniž bychom potřebovali krev? Nepovzbuzujeme lidi k ukrutnostem dovolujeme-li jim vrážet nůž do srdce zvířete?"
Carl Linné * 1707 †1778, botanik, zoolog: "Žádám tě a žádám celý svět, ukažte mi rodový znak, kterým by se dal odlišit lidoop od člověka. Za sebe mohu s naprostou jistotou prohlásit, že nevím o žádném. Kéž by mi někdo jeden takový udal. Kdybych však býval nazval člověka lidoopem a obráceně, celá církev by mne uvrhla do klatby. Možná, že jako přírodovědec jsem to měl udělat."
Immanuel Kant (1724-1804, německý filosof): "Ukrutnost ke zvířatům odporuje povinnosti, kterou má člověk sám k sobě."
Isaac Bashevis Singer, *1904 †1996,spisovatel: "Moje závěť obsahuje pokyny pro můj pohřeb, při kterém nepůjdou za rakví truchlící pozůstalí, ale stádo volů, ovcí, prasat, drůbeže a malé přenosné akvárium s živými rybami, a všechna zvířata si obléknou bílý závoj na počest člověka, jenž by raději zahynul, než by jedl sobě blízké bytosti.
Zajisté, aby Nekonečný mohl stvořit svět, musel ztlumit své Světlo; protože bez utrpení nemůže existovat svobodná volba. Ale protože zvířata nebyla nadána svobodnou volbou, proč by měla trpět?
Jeremy Bentham (1748-1832, anglický filosof a právník): "Snad jednou nadejde den, kdy i zbytku živoucího stvoření budou vrácena práva, která mu mohla býti odňata pouze tyranií. Francouzi již prokázali, že tmavá barva kůže není žádným důvodem k tomu, aby byla lidská bytost ponechána bez ochrany svévoli kdejakého trýznitele. Snad si jednoho dne nakonec uvědomíme, že ani počet nohou, ochlupenost pokožky nebo zakončení os sacrum nejsou dostatečným důvodem k tomu, abychom témuž osudu ponechali kteroukoli citlivou bytost. Neboť podle jakého jiného znaku bychom měli načrtnout hraniční čáru? Měla by to být schopnost uvažovat, nebo snad schopnost hovořit? Dospělý pes nebo dospělý kůň jsou mimo jakoukoli pochybnost mnohem rozumnější i mnohem společenštější než novorozenec starý jeden den, jeden týden, či dokonce jeden měsíc. Ale i za předpokladu, že by tomu bylo jinak, změnilo by se na věci něco? Otázka totiž nezní Mohou myslet? ani Mohou hovořit?, nýbrž Mohou trpět?"
Johann Wolfgang von Goethe (1749-1832, německý básník a přírodovědec): "Nábožná úcta k nižším tvorům zahrnuje přirozeně také říši zvířat a ukládá lidem povinnost ctít a ochraňovat bytosti stojící na nižším stupni než člověk."
Pythagoras, legendární řecký filosof, matematik a astronom: "Dokud budou lidé masakrovat zvířata, budou zabíjet i jeden druhého. Ten kdo seje vraždu a bolest, nemůže sklízet radost a lásku."
Seneca, *4? př.Kr. †65 po Kr.., římský filosof, dramatik a státník: "Jestliže jsou pytagorejské zásady zdržování se masa správné, napomáhají nevinnému životu. Jestliže nejsou správné, učí nás alespoň šetřit život. A jestliže se zbavíme své ukrutnosti, není to žádná ztráta. Beru vám pouze potravu lvů a supů. Zdravý rozum získáme pouze tehdy, oddělíme-li se od stáda. Sama skutečnost, že většina lidí něco schvaluje, je důkazem, že takový názor nebo postup není správný. Neptejme se, co je obvyklé, ptejme se co je nejlepší. Milujme umírněnost - buďme spravedlivý - zdržujme se prolévání krve."
Jean Paul (1763-1825, německý básník): "Spravedlivý Bože! Z kolika hodin zvířecího utrpení spřádá člověk jedinou slavnostní minutu pro svůj mlsný jazyk!"
Alexander von Humboldt (1769-1859, německý učenec, zakladatel vědecké fytogeografie): "Ukrutnost vůči zvířatům se nesnáší s opravdovou vzdělaností, nemůže se vyskytnout tam, kde vládne učenost. Je jednou z nejtypičtějších neřestí nižšího, nešlechetného národa. Všechny národy se dnes chovají ke zvířatům více či méně barbarsky. Je lživé a sméšné zdůrazňují-li při každé příležitosti svou zdánlivě vysokou kulturu a přitom se každodenně dopouštějí nejohavnějších ukrutností na bezbranných tvorech, anebo jim alespoň lhostejně přihlížejí. Jak se divit, že se tyto takzvané kulturní národy ocitají stále více na cestě k úpadku?"
"Kde žije jeden lovec, může žít deset pastýřů, sto rolníků a tisíc zahradníků. Kus louky, která uživí deset lidí masem dobytka vykrmeného sklizeným senem, by dobře uživil lidí stovku, kdyby by osetý prosem, hráchem, čočkou a jačmenem."
Joseph von Görres (1776-1848, německý publicista, romantický učenec): "Kdo chce prožít neobyčejný život, ten se štítí krvavé potravy a nezvolí smrt svým kuchařem."
Publius Ovidius Naso, *43 př.Kr. †17 po Kr.., římský básník: "Jaká hanebnost, krmit živé tělo jinými živými těly, cpát svá chamtivá těla jinými těly, živit jedno stvoření smrtí jiného stvoření!"
Arthur Schopenhauer (1788-1860, německý filosof): "Domnělá bezprávnost zvířat, bludné domnění, že naše nakládání s nimi nemá morální význam, to je přímo odporná hrubost a barbarství. Teprve až si lidé vštípí jednoduchou a nad vší pochybnost povznesenou pravdu, že zvířata se v podstatě od nás neliší, přestanou být považována za bezprávné tvory. Je čas uznat, že stejně jako lidé zasluhují ochranu, a začít si jich konečně vážit."
"Svět není řemeslné dílo, zvířata nejsou výrobkem k našemu použití. Nedlužíme jim slitování, nýbrž spravedlnost."
"Soucítění se zvířaty je do té míry spojeno s dobrým charakterem, že nikoho, kdo je ukrutný ke zvířatům, zcela jistě nelze považovat za dobrého člověka."
"Věru by se dalo říct: Lidé jsou pekelníci na zemi, zvířata duše trpící v pekle."
Ralph Waldo Emerson (1803-1882, americký spisovatel a filosof): "Právě jste se naobědvali. A jakkoli jsou jatka ohleduplně ukryta o pár kilometrů dál - jste spoluvinníky."
Svatý Izák Syrský, 7 stol.: "Co je šlechetné srdce? Je to srdce, jež hoří láskou k celému" stvoření, k lidem, ptákům, zvířatům, démonům, ke všem tvorům. Ti, kdož mají takové srdce, nemohou vidět nebo si vzpomenout na jakéhokoliv tvora, aniž by jejich oči byly plné slz z nezměrného soucitu, který zachvátí jejich srdce; srdce, které změklo a nemůže už dále snášet vědomí, že někdo trpí, ani přímý pohled na jakékoliv utrpení, i na tu nejmenší bolest, která: se tvorům děje..Proto se takoví lidé nikdy nepřestanou modlit také za zvířata... pohnuti nekonečnou lítostí, která kraluje v srdcích těch, kteří jsou sjednoceni s Bohem."
George Sandová (1804-1876, francouzská spisovatelka): "Velký pokrok ve vývoji lidské rasy nastane až se z nás stanou býložravci a masožravci zmizí ze Země. Od okamžiku, kde vymýtíme krvavé hostiny a války, bude na naší planetě možné všechno."
